Senioři

Podle výzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně je nejrozšířenější formou diskriminace v ČR je diskriminace na základě věku. Jak uvedla autorka studie Lucie Vidovičová, 18,3 % Čechů uvedlo, že byli diskriminováni na základě věku, 10,5 % mělo zkušenost s diskriminací na základě pohlaví, což je druhý nejčastější důvod diskriminace. 6,1 % respondentů bylo diskriminováno na základě zdravotního stavu, 2,2 % - na základě náboženského cítění, 1,8 % - kvůli etniku a pouze 0,7 % respondentů tohoto výzkumu uvedlo jako důvod diskriminace sexuální orientaci.
Diskriminace na základě věku se vztahuje nejen na starší osoby, ale i na mladé lidí. Zhruba 40 % mladých lidí ve věku od 18 do 29 let se ve svém okolí setkalo s diskriminací na základě věku. Nejlépe na tom je věková skupina 30-39 let, která pociťuje diskriminaci na základě věku nejméně.
S nejzávažnější diskriminaci na základě věku se občané potýkají v oblasti vzdělání a na trhu práce. Ze studie vyplynulo, že v průběhu posledních čtyř let významně narostl podíl občanů, přesvědčených, že vyšší věk má negativní vliv na šanci přijetí do zaměstnání (tento názor sdílelo 77 % respondentů v roce 2003, 92 % - v roce 2007), na ztrátu zaměstnání (61 % v r. 2003 a 84 % v r. 2007), na přístup k dalšímu vzdělávání (59 % a 71 %), povýšení (56 % a 89 %) a výše platu ( 44 % a 65 %).
34 % respondentů průzkumu z roku 2007 má zkušenost s tím, že oni nebo někdo blízký ztratil práci kvůli stáří, kdežto v roce 2004 o tom referovalo „pouze" 24 % dotázaných.

Člen kabinetu eurokomisaře Vladimíra Špidly Jan Jařab uvedl, že zvyšování účasti starších pracovníků na trhu práce je důležité nejen z důvodu udržitelnosti veřejných rozpočtů, ale zejména pro zkušenosti, které přinášejí, a pro to, co přináší pokračování v produktivní činnosti. „Nejde jen o zákonem stanovený věk odchodu do důchodu," zdůraznil. „Jak ukazují příklady ze severských zemí, může ke zvýšení účasti starších pracovníků vést komplexní přístup - zvyšování ekonomické motivace k prodloužení pracovní dráhy, investice do celoživotního vzdělávání i do ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, a účinná zákonná ochrana starších pracovníků před diskriminací," zdůraznil Jařab.
Jan Jařab se vyjádřil i k problematice seniorů závislých na dlouhodobé péči. „Stále více se prosazuje individualizovaný přístup, jenž klade důraz na lidskou důstojnost," uvedl. „Moderními tendencemi jsou podpora komunitní péče spíše než ústavní, vzájemná provázanost sociálních a zdravotních služeb, rozvoj akutní geriatrické péče, investice do kvalifikace pečujícího personálu a prevence špatného zacházení."
Dle účastníků konference je perspektivní vizí do budoucna integrace sociální a zdravotní péče „pod jednou střechou" jak na úrovní jednoho zařízení, tak na úrovni resortu. Dlouhodobá péče o seniory by mela stát na třech pilířích, kterými jsou rodina, stát a neziskové organizace.
„Jako ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny České republiky považuji za svůj prvořadý úkol zasadit se o zlepšení vztahu společnosti ke starším lidem," uvedla ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková.
„Ageismus a diskriminaci na základě věku považuji za nemravné a usiluji o to, aby tyto projevy byly postaveny mimo zákon. V současné době nemáme žádnou právní normu, která by chránila seniory před diskriminací, ať už v přístupu ke vzdělání či práci. Zákoník práce po novelizaci tato ustanovení neobsahuje, pouze odkazuje na tzv. antidiskriminační zákon, který ovšem byl minulý týden vetován prezidentem republiky," řekla Džamila Stehlíková. „V současné době nejsou senioři na trhu práce chráněni," dodala.