Lidé se zdravotním postižením

Vůbec nejhorším příkladem dokazujícím selhání projektantů i stavařů je budova městského soudu, která byla postavena před sedmi lety. Přestože vznikala v době, kdy už platil nový zákon přikazující pamatovat na imobilní občany, zdravotně postižení se v ní bez cizí pomoci neobejdou. Podobně se nedostanou ani na radnici a k vlakovému nádraží. Novinářům to dnes řekli ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková a předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása, kteří v Plzni diskutovali na téma Plzeň a program mobility.
"V případě soudu jde o selhání kompetentních lidí. Do budovy se zdravotně postižený dostane bezbariérově, uvnitř jsou ale schody, takže už dál nemůže," uvedl Krása s tím, že zákon přikazující bezbariérové úpravy platí od roku 1995. Přístupná všem občanům by měla být také hlavní budova ve městě, tedy radnice. Podle primátora Plzně Pavla Rödla je vybudování speciálního výtahu za zhruba dva miliony Kč součástí celkové rekonstrukce radnice. "Rekonstrukce je vyčíslena na 100 až 150 milionů Kč. Existuje studie, letos bude zadán projekt. Reálné zahájení oprav vidím v roce 2010 nebo 2011," uvedl Rödl.
Zatím žádné konkrétní řešení nemá úprava přístupu k hlavnímu nádraží. "Záleží na dohodě s Českými drahami. Původní plán byl, že pozemek proti pivovaru dostane recipročně investor, který opraví nádraží," uvedl Rödl. Tento plán "padl", město nyní čeká na rozhodnutí Českých drah. Možným řešením je, že vznikne zastávka tramvají před nádražím nebo pod tratí vznikne tunel.
Podle Stehlíkové patří Plzeň k městům, která nejefektivněji využívají národní program Mobilita pro všechny. Město o státní peníze žádá při jakékoliv opravě komunikací či vhodných objektů. Pro rok 2008 například z 25 žádostí z celé ČR, jež ministerstvo doporučilo podpořit, bylo pět projektů z Plzně. Částečně z peněz projektu bylo v minulosti upraveno Denisovo nábřeží, křižovatka U Jána, nyní se rekonstruuje Americká třída.
Poměrně problematická je v Plzni zatím přestavba škol na bezbariérová zařízení. Ve městě existuje jen zcela bezbariérová škola, kam autobus sváží děti z území celého města, což je však pro ně časově náročné. Podle Krásy není vůči těmto tělesně postiženým žákům dodržován zákon, neboť žák má právo studovat na své spádové škole. "Odbor školství připravuje materiál, který by měl problém řešit a zřídit alespoň jednu bezbariérovou školu pro každý z městských obvodů," uvedl Rödl.