Téma dne

Z hlediska lidskoprávního je zásadní princip ochrany práv všech  pacientů při poskytování specifických zdravotních služeb,  jako je ženská sterilizace, kastrace, umělé přerušení těhotenství či změna pohlaví. Je nutno zajistit skutečnou účast každého pacienta na rozhodování o provádění trvalých zásahů do jeho organismu a na jeho odpovídajícím poučení o důsledcích zákroku. Lékařské komise,  které rozhodují o kastracích, sterilizacích a psychochirurgických výkonech by měly být  nezávislé na poskytovateli služby. „Současná právní úprava zaručuje přítomnost  pouze dvou nezávislých odborníků z pěti členů komise. Musíme opustit praxi, kdy o zákroku na pacientovi či pacientce rozhoduje komise lékařů, složená převážně z  odborníků zařízení, které zákrok provede či v jehož péči se momentálně pacient nachází, a to za zavřenými dveřmi, není to správný přístup a neděje se to nikde ve vyspělých zemích," říká k problematice ministryně Džamila Stehlíková.         Velmi oceňujeme důraz, který návrh klade na včasné a adekvátní informování pacientek v případech trvalé sterilizace. K tomu navrhujeme, aby mezi poučením pacientky a zákrokem musela uplynout lhůta nejméně třiceti dnů. „Během 30-ti dní bude mít pacient dost času své rozhodnutí zvážit a jeho důsledky prodiskutovat s nejbližšími.Zároveň jde o nejefektivnější prostředek, jak zabránit nedobrovolným sterilizacím" říká k návrhu zákona tajemnice Výboru pro lidská práva a biomedicínu Mgr. Jana Koláčková.  Výbor pro lidská práva a biomedicínu nerozporuje praxi provádění chirurgických kastrací u sexuálních násilníků v ČR,  jak to činí evropský Výbor pro zabránění  mučení a jinému nelidskému a ponižujícímu zacházení a trestání (CPT).  V souladu s doporučeními mezinárodních orgánů dohlížejících na dodržování lidských práv navrhujeme však doplnit soudní přezkum v případech, kdy by kastrace měla být provedena na osobách omezených na svobodě. Zároveň navrhujeme maximálně zpřesnit podmínky, za kterých je tento zákrok možno provést, a to tak, že bude třeba dvou nezávislých lékařských posudků, které prokáží  vysokou míru  pravděpodobnosti, že pacient v budoucnosti spáchá násilný sexuálně motivovaný čin.  Chirurgická kastrace sama o sobě je tak radikálním zásahem do lidského organismu, že by měla být pouze krajním řešením a mělo by se k ní přistupovat, jen když selhaly jiné metody. Pracovní skupina pro sexuální menšiny usiluje o důslednější ochranu lidských práv transsexuálních osob.  V souladu s návrhy České sexuologické společnosti usiluje o právní zakotvení stávající praxe léčebných postupů při změně pohlaví, kdy komise schvaluje až samotný chirurgický zákrok změny pohlaví, nikoli zahájení hormonální léčby. Zároveň nesouhlasí s navrhovaným omezením výčtů osob, které mohou zákrok podstoupit z hlediska psychiatrické diagnózy.  „Navrhovaný výčet důvodů, za kterých nelze změnu pohlaví podstoupit, by ve svém důsledku mohl způsobit, že bude odepřena léčba právě těm,  kteří ji potřebují. Případná kontraindikace by měla být vždy určována lékařem, nikoli stanovena zákonem," řekl člen pracovní skupiny pro sexuální menšiny a člen výboru Sexuologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) sexuolog MUDr. Ivo Procházka, CSc. Dle stanoviska Sexuologické společnosti ČLS JEP by také měla být v diagnosticky nesporných případech ponechána možnost zahájit hormonální léčbu již před 18. rokem věku, neboť se nejedná o nezvratný proces.