Pod ministrem Dienstbierem Agentura fungovat nebude
„Předseda vlády Bohuslav Sobotka v té věci neudělal nic, vrátil horký brambor Dienstbierovi. Je to jeho alibistická politika, aby se udržel u moci, činí nějaké populistické kroky typu zrušení poplatků nebo druhého pilíře penzijní reformy, nebo zaujímá alibistické stanovisko jako v tomto případě,“ vytýká premiérovi, že nedělá potřebné reformy, žádné politické kroky, jen přesouvá odpovědnost na někoho jiného. Je mu prý jedno, jak dopadne boj s chudobou i integrace Romů v České republice. „Podstatné je, že se tím sám neohrozí, když to vrátí ministrovi pro lidská práva, i když je jasné, že pod ním to nebude fungovat, protože teď to bude tak, že větší kontrolu převezme Rada vlády pro záležitosti romské komunity, což je nikým nevolený orgán složený ze zástupců určitých zájmových skupin. Jejich zájmem je kontrolovat finanční toky,“ upozornila bývalá ministryně pro lidská práva.
Když to nevyjde, a ono to nevyjde, Sobotka obětuje Dienstbiera
Ale objevují se i spekulace o dalších motivech člena vlády za ČSSD. Média upozorňují na to, že příjemcem peněz z fondů Evropské unie, jejichž využití má agentura koordinovat, mohou být ministerstva, kraje, města a obce, kde má sociální demokracie své politické zájmy. A lze předpokládat, že se objevuje silný tlak, aby jim ředitel Agentury vycházel vstříc. Proto prý je horkým kandidátem na nového šéfa sociální demokrat D. Beňák. „Je jedno, kdo bude ředitel, jestli to opravdu bude Beňák, šéf odboru pro sociální politiku, na kterého bylo ušito výběrové řízení, protože je to stejně konec Agentury. Sobotka ji hodil přes palubu, když to nevyjde, a ono to nevyjde, obětuje Dienstbiera,“ je přesvědčena Džamila Stehlíková. I když tuto bitvu se zaměstnanci Agentury Dienstbier vyhrál, je to ministr na odpis. „Je to jasné všem, asi kromě samotného Dienstbiera a jeho úzkého týmu,“ dodala.
Agentura pro sociální začleňování dosud fungovala podle modelu, který cílil na všechny chudé ve vyloučené lokalitě. „Samozřejmě, že se to týkalo z velké části Romů, protože ve vyloučených lokalitách žije osmdesát pět procent Romů a patnáct procent ostatních. Agentura nerozlišovala, komu pomáhá, jestli jsou to Romové, matky s dětmi – samoživitelky, důchodci nebo jiná etnika, prostě pomáhala všem potřebným,“ vysvětlila Džamila Stehlíková.
Města a obce na to slyšela, protože jim nabízela, že dosáhnou na evropské peníze, které jsou určeny nejen na sociální služby, ale například i na revitalizaci zdevastovaných sídlišť. „Politici napříč politickým spektrem to vítali a měli pro to i podporu veřejnosti,“ potvrdila, že se projekty ve městech a obcích nadějně rozjížděly. Proto se také představitelé některých měst, ale i organizace, jako Člověk v tísni, EDUin, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením a řada dalších, obrátily na ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera otevřeným dopisem, když odvolal dosavadního ředitele, odborníka Martina Šimáčka a připravoval rozsáhlou reorganizaci, která, podle nich, znamená omezení fungování agentury, což může destabilizovat politiku začleňování v Česku.
Koncepce se rozpadne, protože nemůže fungovat jen na etnickém principu
Zaměstnanci vládní Agentury pro sociální začleňování proto v minulých dnech vstoupili do stávky, aby se dostali z agendy ministra Dienstbiera. Kvůli schůzce s premiérem však stávku přerušili, byl pro ně poslední nadějí, že by se dostali – stejně jako třeba Výbor pro zdravotně postižené nebo rada pro protidrogovou problematiku - do kompetence premiéra. „Teď větší kontrolu převezme Rada vlády pro záležitosti romské komunity, ale problém je, že vyčerpat peníze z evropských fondů není snadné, to je úkol pro špičkového odborníka, zdatného vyjednavače se znalostí angličtiny, znalostí procedur a zároveň odborně zdatného. Šimáček a jeho lidé by to dokázali, mají know-how, už to předjednali. Ale Dienstbier se to rozhodl změnit, protože nerozumí tomu, jak se to dělá, a má bláhový pocit, že s novým týmem na ty peníze dosáhne. Ale obávám se, že se tak nestane,“ předpovídá Džamila Stehlíková, protože ministr pro lidská práva koncept, který fungoval, rozboural. Je přesvědčena, že na něj tlačil odbor lidských práv i rada vlády pro romské záležitosti, aby se „systém pomoci všem potřebným“ změnil v systém pomoci Romům. „Společnost Člověk v tísni tomu říká etnobyznys,“ konstatovala. Ale je přesvědčena, že celá koncepce začleňování se rozpadne, protože nemůže fungovat jen na etnickém principu.
Romové se budou tahat o peníze, které ještě nemáme
„Ministr myslí, že když do toho zatáhne romské kmotry, někam se posuneme. Ale neposuneme se nikam, jim jde jen o finanční toky. Dienstbier už ztratil důvěru obcí, pochybuji, že ji zpátky získá. A ztratí i peníze,“ dodává, že agentura podle ní za takových podmínek fungovat nebude, protože Evropa sice může slyšet na romskou rétoriku, ale slyší také na dobře připravené projekty. Stehlíková připomíná zkušenosti z minulých let, když měly pod palcem peníze některé romské organizace, že se jiné romské skupiny bouřily, protože Romové nikdy nebyli jednotní. Navíc se peníze často nedostaly tam, kam měly. „Romské organizace se budou hádat, budou se tahat o peníze, které ještě nemáme. A je otázkou, jestli mít budeme, protože je nebudou schopní získat, bude to fiasko,“ hrozí se Stehlíková, že se už rozběhnuté programy v obcích nerealizují. „Česká republika má poprvé možnost výrazné pomoci evropských miliard do této oblasti, a my to ztratíme,“ obává se.
Romští kmotři nechtějí participovat na práci, ale na rozdělování peněz
Bývalá ministryně pro lidská práva upozorňuje, jaké mohou mít Dienstbierovy kroky důsledky. „Vyvolá to protiromské nálady, když bude finanční pomoc určená jen Romům. Lidé budou říkat, že je to zas jen pro ně, jak k tomu přijdou ostatní?“ bojí se, že se začnou vytvářet nová ghetta, což může vést k pochodům, jako byly před časem v Janově. „Teď byl rok klid, ale může se to zase rozvinout v plné síle. Je to škoda, peníze už byly na dosah, stačilo do toho nezasahovat a nepřehrát celý rozjetý projekt na romské kmotry, kteří zjistili, že tady jsou obrovské peníze, které jdou přes agenturu. Říkají tomu participace, ale nechtějí participovat na práci v terénu, ale jen na rozdělování finančních prostředků,“ označuje pravou příčinu, která vyvolala změny v Agentuře pro sociální začleňování. A jmenuje známé romské aktivisty jako Emila Ščuku nebo Ivana Veselého. Ti také podpořili veřejně ministra Dienstbiera a jeho chystanou reorganizaci Agentury. V minulých dnech se dokonce sešlo několik desítek romských představitelů a vydalo prohlášení, v němž vyjadřují ambici stát se reprezentanty romské komunity v České republice. Dle serveru Romea je autorem prohlášení známý romský aktivista Karel Holomek.
Podle exministryně je zajímavé, že to, co vzniklo za pravicových vlád, boří levicová vláda v čele se sociální demokracií, která má sociální cítění v popisu práce. „Vrací nás to o deset let zpátky,“ dodala smutně Džamila Stehlíková v předtuše, že vyčleněných lokalit bude v Česku přibývat.
