Ráda bych navázala na poselství Francouzského předsednictví Rady Evropské unie přednesené paní Christine Boutin, francouzskou ministryní pro otázky bydlení a urbanismu. Česká republika převezme předsednictví po Francii v lednu 2009. Jednou ze tří hlavních priorit Českého předsednictví je rozšiřování EU a vztahy s východní Evropou, které by se mohly stát jedinečnou příležitostí pro vytvoření politik na zlepšení situace romských menšin v členských státech EU ve střední a východní Evropě, a stejně tak vztahy se západním Balkánem. Těchto příležitostí, které poskytuje nadcházející České předsednictví, musí být využito.
Věřím, že vytvoření politiky EU pro romskou problematiku je možné. Jednou z úspěšných iniciativ v oblasti integrace romské populace je iniciativa Desetiletí romské integrace 2005 - 2015, které se účastní 10 států. Tato iniciativa nabízí komplexní přístup pro integraci romské populace v oblastech vzdělávání, bydlení, zaměstnanosti a zdraví. Iniciativa Desetiletí zahrnuje přímé zapojení romské populace.
Dovolte mi, abych Vás nyní seznámila s některými zkušenostmi a iniciativami romské integrace v České republice na úrovni naší vlády. Jako ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny se snažím koordinovat všechny národní politiky a aktivity v této oblasti, které jsou rozděleny mezi sedm ministrů (pro místní rozvoj, školství, sociálních věcí, zdravotnictví, vnitra, a pro lidská práva), čtrnáct krajů a někdy i mnoho podřízených institucí a nevládních organizací.
Podmínky, ve kterých většina české romské populace žije, jsou chudší než podmínky jejich neromských sousedů. Situace v mnoha dalších nových členských státech EU je podobná. Zavedení tržní ekonomiky akcelerovalo vytlačování romské populace na okraj, vysokou nezaměstnanost, segregaci bydlení, zvýšené napětí ve vztazích s místními úřady a většinovou společností. Segregace ve vzdělávání nabyla na intenzitě ve formě zvláštních škol, oddělených romských tříd, a vede k brzkému opouštění školy, díky čemuž je mnoho mladých Romů odsouzeno k nezaměstnanosti a závislosti na relativně velkorysých dávkách sociální podpory.
Postkomunistické politiky v oblasti romské problematiky byly de facto „krizovým managementem" bez jakýchkoliv významných výsledků. Hlavním posunem byla redefinice romské populace jako národnostní menšiny podporované státem. Česká republika přijala novou koncepci pro romskou problematiku založenou na třech dimenzích: 1) lidská práva a diskriminace, 2) sociální a ekonomické začlenění a 3) kulturní a etnická dimenze.
Co se událo v České republice v posledním roce, je změna paradigmatu, v rámci kterého je romská problematika řešena jako problém širokého spektra společenských a sociálních otázek. Cílem je vyhnout se vytváření separátních politik a administrativních struktur pouze pro romské menšiny a zabránit další dezintegraci a etnické fragmentaci společností ve východní Evropě, a to obrácením trendu segregace a výlučných etnických politik.
Centrální politiky v oblasti romské problematiky byly historicky vždy potopeny na místní úrovni. Česká vláda vytvořila na základě mé iniciativy komplexní nástroj sociální integrace na místní úrovni pro integraci romské populace v oblastech vzdělávání, zaměstnanosti a bydlení. Agentura podporuje „síťování" a vytváření partnerství místních institucí - obecních úřadů, nevládních organizací, škol, firem, úřadů práce, které mají bezprostřední vliv na životní podmínky romské populace. Vláda České republiky spolupracuje se Světovou bankou na studii překážek pracovního trhu, kterým romská populace čelí, s cílem připravit úspěšnou strategii pro zlepšení šancí na zaměstnání pro romskou populaci v České republice.
Domníváme se, že tento přístup by byl účinný také v dalších zemích, protože hlavní současné problémy romské populace jako nezaměstnanost, nízké vzdělání, chudé životní podmínky, náklady reforem a sociální vyloučení jsou společné pro mnoho členských států EU. Zřejmé nevýhody romských komunit napříč kontinentem ukazují na společné těžkosti národních politik a otevírají příležitost pro evropskou úroveň nadnárodního řešení této problematiky.
Výzvou pro EU je zajistit rovnost příležitostí prostřednictvím usnadnění výrazného zlepšení životních šancí a životních podmínek romské populace a romských komunit, a řešit širší problematiku znevýhodnění a sociálního vyloučení. Je potřeba nalézt metody pro účinné a transparentní použití zdrojů a klást větší důraz na výstupy (úrovně příjmů a zaměstnanosti, získané vzdělání, postavené domy a silnice), spíše než na vstupy, jak je dnes běžné (vynaložené prostředky, právní reformy, nové administrativní struktury). Jsem si jista, že úspěšná sociální integrace může zlepšit přístup a chování neromské populace k Romům. Pouze prostřednictvím nástrojů k řešení objektivních podmínek mohou východoevropské společnosti účinně snížit protiromské předsudky a diskriminační praktiky.
Politické paradigma EU pro romskou problematiku jako politický institut musí být založeno nejen na zaměření na kulturu a prevenci diskriminace, ale také na sociální, hospodářské a politické komplexnosti specifických okolností v různých zemích. Podporuji založení platformy EU pro romskou problematiku, která by koordinovala proces vytvoření a sledování politiky EU pro romskou problematiku.
