Začnu zeširoka, sociální problémy na severu Čech začaly po druhé světové válce, odsun původního obyvatelstva a zároveň značná koncentrace průmyslu a zásob paliv (hnědé uhlí tehdy již představovalo základní hybnou sílu československého hospodářství: plyn, benzín, energie pro továrny a lokomotivy a distribuce zvyklá zásobovat středoevropský region) si vyžádaly potřebu rychlého osídlení. Do regionu se doslova sestěhovávala pracovní síla z celé tehdejší republiky. Tlak na práceschopné obyvatelstvo vzrostl s povrchovou těžbou. Ta způsobila také koncentraci obyvatel do panelových sídlišť kolem Mostu, Litvínova, Chomutova, Jirkova a dalších měst. Na těchto sídlištích se pomalu sžívali lidé ze všech koutů země s obyvateli těžbou zlikvidovaných městeček a vesnic.
Sociální vylučování začalo s útlumem průmyslu a těžby a také s masivním přílivem dalších dlouhodobě nezaměstnaných do oblasti - projekty některých „developerů" jsou popsány i masovými médii: nakoupí poměrně levné byty v severozápadních Čechách, kam sestěhují obyvatele zejména ze středočeských měst, tamní byty díky blízkosti k Praze představují zajímavý artikl... Sídliště jako Janov jsou tak jakoby obětována bohatství a prosperitě jinde. Když si uvědomíme, že paradigmatem 90. let bylo, že žádný romský či sociální problém není v moci státu a že vše řeší neviditelná ruka trhu, a za vlády sociálních demokratů se zase hlavní důraz kladl na přilákání zahraničních investic a zaměstnání stovek tisíc lidí, kteří při recesi na konci 90. let ztratili zaměstnání, je nám jasné, že se problémy hlavně přehlížely, dnes to ale již není možné.
Současná vláda hledá pomoc pro tyto oblasti jednak podporou zaměstnávání zejména dlouhodobě nezaměstnaných Romů ve vyloučených lokalitách pomocí takzvané aktivní politiky zaměstnanosti (stát přispívá podnikatelům a městům na pracovní místa spojená s rekvalifikací vytvořená pro dlouhodobě nezaměstnané). Stát se snaží více dohlížet na nakládání s prostředky státní sociální podpory, její viditelné zneužívání přispívá k zhoršování obrazu sociálně slabých v očích majority. V neposlední řadě přijímáme opatření v oblasti vzdělávání: zmenšování počtu žáků ve třídách, školení pedagogů, pomoc psychologů přímo ve škole, předškolní vzdělávání v rámci ZŠ zdarma, asistenti pedagoga; vše jde pomaleji, než by bylo třeba, což si uvědomuje rezortní ministr a na úřadě zřídil samostatný Odbor pro rovné příležitosti ve školství, který má tuto prioritu na starosti. Prostředky zejména Integrovaného operačního programu Ministerstva pro místní rozvoj a také Regionální operační programy by měly přinést v následujících 6 letech prostředky na zlepšení dostupnosti sociálního bydlení. Velice potřebnou sociální asistenci ale zajišťují převážně NNO z projektových, tedy nejistých prostředků. Tyto organizace jsou na hranici svých kapacit, regiony ale volají po stále nových sociálních pracovnících. Řešením je fiskální posílení oblasti sociální práce a asistence.
2. Někteří zástupci romské komunity v Janově kritizují vládu za to, že tuto problematiku nemá zájem řešit. Říkají, že jde jen o to, abychom před Evropou vypadali, že tu romskou problematiku řešíme. Vaše reakce?
Není to pravda. Faktem ale je, že sociální situace v regionech postižených sociální exkluzí se zhoršuje. Ne vinou státu, ale souběhem okolností, které jsem popsala výše. Na prevenci a sociální inkluze musíme připravit projekty a zajistit jejich financování. Troufám si tvrdit, že tato vláda je první, která podniká konkrétní kroky ke zlepšení. Podniká je ale také pod tlakem okolností, ano, města si začala uvědomovat, o jak komplexní problém se jedná a například vedení města Litvínova opakovaně požadovalo speciální státní prostředky na řešení situace na janovském sídlišti, která hrozí explodovat v neřiditelný sociální konflikt s dalekosáhlými dopady na pověst České republiky.
3. Vidíte nějaké krátkodobé řešení problematiky Janova a romských ghet obecně? Jak k tomuto řešení přispívá Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách?
Krátkodobá řešení jsou outsourcing služeb prostřednictvím neziskovek, měst a škol. Neosvědčila se, respektive jsou naprosto nedostatečná.
Stát přichází s dlouhodobou koncepcí a pracuje na tom jak na úrovni vlády (zaměření operačních programů na řešení problémů ve vyloučených lokalitách, pilotní projekty regionální a místní spolupráce - jako je Agentura), tak na úrovni evropské.
Agentura pro sociální začleňování bude fungovat v lokalitách, kde podpoří vznikání místně potřebných projektů sanace a obnovy vyloučených lokalit. Na centrální úrovni jako složka Úřadu vlády již ovlivnila podobu alokačních plánů a indikátorů operačních programů, aby jejich řídící orgány více zohledňovaly sociální potřebnost regionů a obcí, které podpoří.
4. Je pravda, že Agentura nedávno pozastavila proud peněz do některých regionů? Má Agentura problémy s financováním?
Nejedná se o problém s financováním, ale o snahu jakýmkoliv budoucím problémům předejít. Snahou vedení Agentury i mou je nastavit správně pravidla fungování odboru pro sociální začleňování (Agentury) v rámci Úřadu vlády a nalezení optimálních finančních toků v souladu se všemi zákony. Toto zadání pro odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách Úřadu vlády zpracovávají dva externí subjekty. Tento úkol je o to důležitější, že očekáváme příjem větší finanční částky z evropských strukturálních fondů - operačního programu OP LLZ z MPSV na individuální projekt "Podpora začleňování příslušníků 12 vybraných vyloučených romských lokalit prostřednictvím Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách". Očekáváme, že materiál bude obsahovat cenná doporučení směrem k odboru, a to v oblasti upřesnění či nastavení finančních toků a v oblasti administrace prostředků EU.Vzhledem k tomu, že zatím máme k dispozici pouze pracovní verzi materiálu, je předčasné se k doporučením vyjadřovat. Pozdržením desetitisíců pro regiony dnes získáme desítky milionů v následujících třech letech.
