Novela má upravovat a zpřehlednit nařízení ohledně práva na veřejné pochody, povolení shromáždění na specifických místech i práva povolovatelů. Navrhovaná změna je reakcí na situaci z pondělní akcí na Národní třídě. Iniciativa Ne základnám zde měla legálně rezervované místo pro protestní pochod, narazila však na odpor lidí, kteří přišli zavzpomínat na listopadové události z roku 1989.
Odpůrci radaru měli pro svůj pochod předem zamluvenou trasu od Národního divadla až po ulici Na Perštýně. Nesouhlasili proto s tím, že se zde ve stejnou dobu shromažďovali lidé vzpomínající na dobu před 19 lety. Pietní akt se tak změnil v hádky o to, kdo má právo se na památném místě shromažďovat. "Ponechat někomu prostor s tím, že lze očekávat ve stejnou dobu příchod ústavních činitelů či stovek občanů s pietní vzpomínkou, to měli úředníci magistrátu vzít v potaz," tvrdí mluvčí iniciativy Občanská platforma Petr Marek.
Jasno by měla přinést právě novela ministryně Stehlíkové. Reaguje také na stále častější výskyt ohlášených, avšak kontroverzních pochodů, které neodpovídají předem nahlášeným informacím. Loni v listopadu policie řešila prudké konflikty při plánovaném pochodu neonacistů pražskou židovskou čtvrtí v souvislosti s výročím tzv. Křišťálové noci. Letos v lednu zase plzeňský magistrát nedokázal zakázat pochod pravicových extremistů. Kvůli krátkým lhůtám na rozhodnutí se pak obrátil na Ústavní soud, ale nakonec neuspěl.
Stehlíková plánuje jasně určit lokality, které pro příště zůstanou veřejným pochodům zapovězeny. "Navrhujeme výčet míst, kde by se shromáždění konat nemohla, jedná se především o místa pietní, kultovní nebo sakrální objekty," doplňuje Stehlíková. Zda bude do seznamu takových míst zahrnuta i Národní třída, zatím není jasné. Pražský magistrát však jednoznačně dává za pravdu protiradarovým aktivistům. "Pokud je celá akce předem zamluvená, opravdu nemá nikdo jiný bez dohody s organizátorem nárok na tom místě v tom daném čase cokoli organizovat," uvádí mluvčí magistrátu Jiří Wolf.
