Snad nejviditelnějším a neznámějším problémem vyloučených lokalit je vznik ghett a chudinských čtvrtí. Jednotný recept na zvelebování a eliminaci sociálně patologických jevů v upadajících čtvrtích neexistuje, ale řada měst již nyní nabízí příklady dobré praxe. Pozitivním příkladem je řešení prováděné v Holešově, kde jsou obyvatelé zanecháni v lokalitě a je jim umožněno podílet se na jejím zvelebování a obnově. Do bídy se naopak prokazatelně propadly všechny rodiny přestěhované na Jesenicko ze Vsetína.
Příklad efektivního postupu zaznamenala studie v obytném domě na Bratislavské ulici v Brně. Pod heslem „Nechceme dělat pro ně, ale s nimi" se zde domluvila městská část s obyvateli domu na jeho rekonstrukci. Nájemníci si tak odpracovali své dluhy a zkvalitnili své bydlení.
Další úspěšnou aktivitou, kterou realizuje sociální firma, o. s. Ester ve spolupráci s obcemi na Jesenicku, jsou rekonstrukce starších domů, které jsou později využívány samotnými klienty jako sociální bydlení, a přestavba koupaliště a rekreačního areálu, na které jsou zaměstnáni klienti organizace. V budoucnu zde bude několik nových pracovních míst ve sféře turistického ruchu.
Řada měst, například Brno a Přerov ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování má za cíl revitalizaci ghett podle integrovaných plánů rozvoje města s využitím prostředků z evropských strukturálních fondů, především integrovaného operačního programu (IOP). Investice do oprav budou doprovázeny systematickou sociální prací, aby výsledky projektů byly dlouhodobě udržitelné.
Ať už zadlužené rodiny zůstávají v bytech ve vlastnictví obce nebo v bytech s tržním nájmem, často nejsou schopni pravidelně platit nájemné a poplatky a upadají do dluhů. Krátkodobé řešení formou sestěhování dlužníků do ubytoven s režimem nebo „holobytů" musí být doprovázeno kontrolou plnění základních pravidel, především placením nájemného. Je nezbytné systematicky pracovat s těmito rodinami tak, aby aspoň jeden z dospělých získal pracovní uplatnění a děti zůstaly v hlavním vzdělávacím proudu s perspektivou ukončit střední odborné vzdělávání a sami se dokázali uživit legální prací.
Oddlužení je jediná cesta z pasti chudoby. Zadlužený člověk nemá motivaci sehnat si kvalitní zaměstnání, rekvalifikovat se, zlepšovat svůj materiální status. Jeho aktivitu limituje to, že výdělek se stává předmětem exekuce. Agentura prosazuje komunitní projekty, v nichž nachází dlouhodobě nezaměstnaní dlužníci práci za mzdu a šanci dluhy splatit a přitom zlepšit své vlastní bydlení. V Holešově například úředníci důsledně dbají na to, aby část sociální podpory šla na základě smluv o oddlužení na splácení úvěrů.
V oblasti zaměstnanosti sleduje studie pozitivní posun. Reforma veřejných financí a státní sociální podpory zvýšila motivovanost dlouhodobě nezaměstnaných, mezi nimiž Romové z vyloučených lokalit tvoří významný podíl a nyní aktivněji vyhledávají uplatnění na trhu práce. V roce 2008 došlo jednak ke snížení zdanění práce (při současném zvýšení zdanění spotřeby) a též ke snížení základu pro výpočet sociální podpory pro dlouhodobě nezaměstnané do dvoutřetinové výši oproti životnímu minimu platnému pro všechny. V důsledku reformy veřejných financí poklesl „čistý nahrazovací poměr" (rozdíl příjmu domácnosti s dlouhodobě zaměstnanými a bez nich) rodin s dětmi zhruba o 10 % až 20 %. Dále se zpřísnila pravidla pro vyplácení dávek státní sociální podpory, které je nyní vázáno na úspěšné absolvování programů navržených úřadem práce.
Podle novely Zákona o zaměstnanosti, která začne platit od ledna příštího roku, je úřadům práce nově stanovena povinnost vypracovat individuální akční plán všem uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle než 5 měsíců, uchazeč je současně povinen spolupracovat s Úřadem práce. Pokud uchazeč nesplní tuto povinnost nebo bez vážných důvodů odmítne nabízenou rekvalifikaci, bude vyřazen z evidence. Bude upraveno i poskytování pomoci v hmotné nouzi tak, že zvýhodněnou částku živobytí dostanou osoby, které rozvíjejí své pracovní návyky například vykonáváním pracovní činnosti pro obec. Nezaměstnaný, který se snaží vrátit do zaměstnání a je aktivní, se bude mít lépe, než ten, kdo je pasivní.
Cílem Agentury v lokalitách je rozšířit programy rekvalifikace v souběhu s vykonávanou výdělečnou činností, nastavení legislativního rámce tak, aby motivoval k legální práci a zamezoval šedé ekonomice. Dlouhodobým cílem je ale zajištění kvalitního vzdělání budoucím generacím obyvatel lokalit.
„Úspěšnější začleňování Romů na trh práce by znamenalo jejich větší podíl na tvorbě společenského produktu a snížení čerpání zdrojů státu prostřednictvím sociální podpory," řekla ministryně Stehlíková. „Investice do zaměstnanosti ve střednědobém horizontu ušetří státní pokladně desetinásobně vyšší částku".
