Ačkoliv celková míra nezaměstnanosti kolem pěti procent je v České republice nižší než v Evropské unii (v EU 27 je to 6,9 %), více než 50 procent lidí bez práce jsou nezaměstnaní dlouhodobě, tedy déle než 12 měsíců. Do této kategorie nezaměstnaných patří mezi jinými skupinami také významná část Romů.
Dlouhodobě nezaměstnaní čelí vyloučení na pracovním trhu především z důvodu nedostatečných odborných dovedností a malé poptávce po lidech s nízkou kvalifikací. Tato tendence se pak projevuje ve zvýšené míře v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které procházejí ekonomickou restrukturalizací, a kde je stále relativně vysoká nezaměstnanost a současně vysoký podíl lidí s nízkou kvalifikací. V těchto dvou krajích připadá na jedno volné pracovní místo pro málo kvalifikovaného pracovníka více než 40 nezaměstnaných, zatímco v Praze naopak nabídka těchto pracovních míst převyšuje poptávku. Pracovní mobilita Romů mezi jednotlivými regiony je velmi nízká.
Alarmující je skutečnost, že v České republice má mládež s nízkou úrovní vzdělání větší problémy nalézt práci než je tomu většině ostatních zemí EU. Zdá se, že mnoho těch, kteří opouští školu po deváté třídě a dále nepokračují ve studiu na střední škole, zůstává v nezaměstnanosti, jež často přechází v dlouhodobou nezaměstnanost. Do této kategorie patří velká část Romů, což do značné míry souvisí s dědictvím zvláštních škol, respektive škol se speciálními vzdělávacími programy, jejichž žáci často ukončí maximálně nižší středoškolské vzdělání. Z průběžných výsledků výzkumu vyplývá, že například u málo kvalifikovaných lidí mezi 15 až 24 lety je míra nezaměstnanosti v porovnání s průměrem EU více než pětinásobně vyšší. Zaměstnaných je v této sociálně demografické skupině v ČR necelých pět procent lidí, zatímco průměr EU dosahuje 25 procent. Dá se předpokládat, že velkou část této skupiny tvoří právě mladí Romové. Zvláště lidé s nižším vzděláním jsou v této věkové kategorii téměř nezaměstnatelní například v Ústeckém či Moravskoslezském kraji.
Experti proto připravuji doporučení směřující k usnadnění přístupu ke vzdělání dětem ze znevýhodněného sociálně kulturního prostředí - a to v období ještě před nástupem do základní školy a pak v klíčovém období mezi 15 a 24 lety.
Lidé, u kterých se sejde několik faktorů znesnadňujících získání zaměstnání, jako věk, vzdělání, eventuálně dluhy, vyžadují individuální přístup a zavedení aktivizačních prvků do legislativy i praxe. Mezinárodní zkušenost naznačuje, že nalezení zaměstnání znevýhodněným uchazečům o práci umožňuje rozvoj individuálních plánů integrace na pracovní trh. Vstříc tomuto doporučení vychází změny na pracovním trhu navržené vládou v novele zákona o zaměstnanosti, který je nyní projednáván v parlamentu a ukládá povinnost uchazečům o zaměstnání spolupracovat při přípravě a realizaci individuálního akčního plánu na podporu jejich uplatnění na trhu práce pokud jsou vedeni v evidenci déle než 5 měsíců.
Mezinárodní zkušenost ukazuje, že účinným řešením je aktivační politika, která rozšiřuje odpovědnosti jednak každého individuálního uchazeče o zaměstnání při hledání zaměstnání, ale i úřadu práce, který má za úkol rozvinout nový přístup při práci s dlouhodobě nezaměstnanými uchazeči. Úřady práce budou ve větší míře využívat servisu speciálních agentur a nevládních organizací, které mají zkušenosti a výsledky v zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných osob ze znevýhodněného prostředí.
Dalším počinem vlády, který byl označen experty Světové banky za krok správným směrem,
je zvýšení motivace k hledání zaměstnání zákonem o životním a existenčním minimu, který umožňuje pasivním uchazečům o práci snížit sociální dávky či zpřísňuje postih výkonu nelegální práce. Pozitivně byly hodnoceny i změny v rámci reformy veřejných financí, podle kterých se o zhruba deset procent snížil příjem rodiny nezaměstnaných s čtyřmi dětmi v porovnání se stejnou rodinou, kde aspoň jeden dospělý pracuje. Ještě v roce 2007 byl čistý příjem rodiny nezaměstnaných v rámci různých dávek sociální podpory naprosto stejný jako rodiny zaměstnaných lidí, jinými slovy, „pracovat se nyní vyplatí".
„Studie prokázala, že právě mladí lidé s nízkým vzděláním zvláště v některých krajích ČR na trhu práce nemají perspektivu. Základním poselstvím vyplývajícím ze studie je, aby mladí Romové zůstali ve škole co nejdéle a dosáhli aspoň na středoškolské vzdělání," řekla ministryně Džamila Stehlíková.
