Východiskem pro řešení otázek spojených s péčí o dítě byla změněná situace rodiny, a to rodiny pojaté v co největší šíři jako vychovávající komunity. Hlavním problémem proto podle Evropské strany zelených zůstává to, že přesto, že se o hlubokých a nevratných změnách ve společnosti ví a jejich dopady na výchovu a život mládeže jsou jasně viditelné a měřitelné, nejsou stále brány v potaz při stanovování nástrojů vzdělávacích a jiných politik, jež se tématu týkají. Zmíněné změny se týkají nejen toho, že stále více dětí vyrůstá v jiných sociálních jednotkách, než je klasická „úplná" rodina. V dnešní situaci masivní migrace do zemí sedmadvacítky se stává zásadní otázka vyrovnat se s disparitami ve výchově dětí většinové společnosti a etnických a náboženských menšin. Významným tématem Zelených jsou také nástroje pro podporu výchovy v sexuálně menšinových rodinách. V neposlední řadě se i v rámci dlouhodobých strategií EU počítá se zvyšováním tlaku trhu práce na mladé rodiny. S tímto tlakem a také s emancipací mladých a jejich touhou po profesní nebo občanské seberealizaci se v existujících politikách počítá jen málo. Na setkání se připomnělo, že Česká republika i díky vládnímu angažmá Zelených má před sebou realizaci řady změn systému veřejně poskytované výchovy. Tento pokrok České republiky byl velice oceněn.
Zelení proto navrhují podpořit mladé rodiče při veškerých jejich aktivitách na trhu práce či v občanském angažmá dostupnou a kvalitní dlouhodobou či krátkodobou asistencí a péčí o děti. „Když budeme investovat prostředky do péče o dítě, aby se stala odpovídající a obecně dostupnou (což znamená také bezplatnou pro rodiče s nízkými příjmy), přispějeme tím efektivně k hospodářskému a sociálnímu rozvoji evropské společnosti, posílíme její znalostní potenciál a kreativitu. Toto se musí týkat všech dětí, zejména těch, které byly dosud často a z podstaty věci bezdůvodně postihovány sociálním vyloučením," zdůrazňuje zpracovaný materiál.
Dalším pro EGP klíčovým tématem je zajistit odpovídající a kvalitní rodičovskou dovolenou ve všech zemích EU po dobu minimálně 12 měsíců. V případě zapojení obou rodičů do takové dovolené pak navrhují další zvýhodnění zaměstnavatele i rodičů.
Posledním projednaným návrhem bylo eliminovat dětskou chudobu a vylučování v horizontu pěti let. Důsledným prosazením těchto cílů by Zelení měli dosáhnout Evropy přátelské vůči rodičovství, Evropy konkurenceschopné a sociálně soudržnější.
Druhým projednaným materiálem byla politika péče o seniory. Starších lidí bude v Evropské unii přibývat, řešení kvality jejich životů nebude ale pouze otázkou jejich materiálního blahobytu. Zelení si uvědomují odpovědnost za zachování důstojnosti života starších lidí, ochranu před jejich vylučováním ze společenského života a také za péči o dlouhodobě zdravotně strádající.
Proto navrhují zaměřit se na preventivní nástroje, umožňující, aby lidé dospívali do věku zasloužené penze zdravotně a sociálně silní, aby jejich stáří nebylo trvalým stavem léčení a neustávající péče. Tato opatření by zasáhla fungování pracovně právních a dalších společenských vztahů. I přesto je jim potřeba věnovat velkou pozornost. Společnost, kde by většina lidí byla nucena podstupovat nekončící péči, by nebyla dobrou společností.
Politika vůči seniorům musí být do značné míry směřována do komunit, do obcí a měst. Ta musí být podporována ve férovém přístupu ke svým seniorům. Města a obce s dobrou politikou pro aktivní starší spoluobčany musí být výrazně podpořena. Zelení kladou v předloženém materiálu největší důraz na podporu různých forem mobilní a odlehčující péče o seniory, na kvalitní, ohleduplnou a profesionální péči pro ty, kdo budou potřebovat léčbu. Zelení také navrhují řešit individuálně potřeby jednotlivých starších a to co nejotevřenější a nejflexibilnější nabídkou sociálního či asistovaného bydlení.
Představitelé sociální skupiny ocenili snahy českých Zelených maximálně zamezovat diskriminaci seniorů. Byli informováni, že politika péče o starší bude jednou z priorit českého předsednictví rady Evropské unie, a velice přivítali pozvání ministryně pro lidská práva a menšiny Džamily Stehlíkové na konferenci o seniorech, jež proběhne v Praze na jaře 2009.
Velký konsenzus mezi evropskými Zelenými je v politice zajištění adekvátních pracovních vztahů. Ty chce EGP postavit na třech pilířích: jedním z nich jsou kritéria „dobré práce", která stanovila Mezinárodní organizace práce. Jsou to práva zaměstnanců na informování, konzultace a kolektivní vyjednávání, ochrana před nezdůvodněným propuštěním ze zaměstnání a obecně „spravedlivé" podmínky pro vykonávání práce za mzdu. Tato práva chtějí Evropští zelení posílit o ochranu pracovního místa, zvýšení bezpečnosti práce, vysoký standard zdravotních a hygienických pravidel, zajištění práv na férovou odměnu, omezení legální doby výkonu práce, aby byla racionální a umožnila dlouhodobé a kvalitní odvádění pracovního výkonu. Zelení samozřejmě trvají na zvyšování citlivosti ekonomik k životnímu prostředí. V souvislosti se změnami ve společnosti Zelení dále prosazují větší ohled na slaďování rodinného a profesního života, na širší spolurozhodování zaměstnanců, vyšší začleňování etnických, sociálních, náboženských a jiných minorit do pracovního procesu a ochranu lidí starších padesáti let. Za tímto účelem podporují Zelení zajistit ochranu před diskriminací do právních systémů všech evropských zemí. Z toho důvodu jsou představitelé EGP znepokojeni, že nejvyšší ústavní činitel a důležitý představitel moci v České republice, prezident Václav Klaus, odmítá koncepci antidiskriminačního zákona. Systémy a legislativa, které zajišťují spravedlivější práci pro větší množství lidí včetně minorit, pomohou do budoucna EU k větší konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti, jsou přesvědčení Evropští zelení.
Pro dosažení takových podmínek práce Zelení prosazují koncepci tzv. „flexicurity" práce. Jedná se o výraz kombinující obecně uznávanou koncepci flexibility práce s její ochranou (security). Koncepce zachovává odpovědnost státu za ochranu práce před vlivy zvyšující se fluktuace nabídky práce a garantování vysokého životního standardu a podmínek práce. Koncepce počítá se zachováním šíře sítí sociálního zabezpečení a s podporou nástrojů začleňování nezaměstnaných zpět do pracovního procesu a dalšího a celoživotního vzdělávání zaměstnanců, zejména s ohledem na vliv vysoké očekávané vnější i vnitřní migrace na celoevropský trh práce.
Zelení se sjednotili v postoji proti navyšování pracovní zátěže ze 48 hodin týdně na 65 a proti dalším povolováním výjimek z celoevropsky platných standardů ochrany zdraví a duševní hygieny zaměstnanců. V době, kdy se v zemích EU prokazatelně enormně zvyšují požadavky na zaměstnance, je více než podstatné toto stanovisko Zelených vyjádřit co nejdůrazněji. V této souvislosti chtějí Zeleních podporovat v celoevropském měřítku částečné pracovní úvazky mužů i žen přesně v tomto pořadí. Je třeba změnit atmosféru, že míra pracovního nasazení je součástí sociálního statusu. Měla by být nahrazena pracovními výsledky a také sociálním a kulturním růstem evropské civilizace a evropského občana.
Zelení chtějí zajistit nejnižší možnou míru minimálního ohodnocení odvozeného od mediánu mezd v jednotlivých zemích a to ve výši 60% této částky.
Posledním projednaným bodem byly způsoby vyrovnání se s volným pohyb pracovních síly a nabídky služeb. Evropští Zelení se domnívají, že musí probíhat ruku v ruce s udržením sociálních standardů v jednotlivých zemích. Chráněna a účinně vymáhána musí být práva „hostujících pracovníků" („posted workers") v celé šíři pracovního práva té které země.
Za Stranu zelených v České republice
Petr Koubek
Delegát pracovní skupiny
