Stovky příznivců krajně pravicové Dělnické strany se pokoušely dostat na problémové romské sídliště Janov. Romové to považují za selhání vlády a požadují odstoupení ministryně pro lidská práva a menšiny Džamily Stehlíkové.
"Neonacisté na nás útočí a část veřejnosti s nimi začíná otevřeně sympatizovat," říkají romští představitelé. Jak si s tím Džamila Stehlíková (Strana zelených) poradí?
* Romové vás chtějí odvolat z funkce ministryně.
To není nic neobvyklého.
* A kritizují vás i lidé, kteří musí v těsné blízkosti s Romy žít. Dalo by se říct, že s vámi není nikdo spokojený.
Ale to je v pořádku, že je člen vlády hromosvodem všech stížností.
* A nejsou ty požadavky oprávěné? Co si myslíte, že se během vašeho ministrování zlepšilo v soužití Romů a zbytku společnosti?
Je toho celkem dost, ale nemůžeme hodnotit izolovaně jen moji činnost. Musíme brát činnost vlády jako celku. Protože ve vládě je pět ministrů, kteří řeší romskou otázku, a každý z nich pro to něco udělal.
* Ale výsledek toho je, že v litvínovském Janově došlo k největšímu střetu policie s extremisty za poslední roky, a důvodem byl právě romský problém.
To není výsledek činnosti této vlády. To je výsledek nečinnosti všech předcházejících vlád. Na druhou stranu je potřeba říct, že jsme stále pod evropským průměrem, co se týká rasově motivované trestné činnosti.
* Dobře, ale co budete dělat třeba konkrétně s Janovem?
Vláda rozhodla, že místní problematické sídliště zařadí mezi takzvané vyloučené lokality. Mělo by to umožnit snadnější přístup ke státním penězům určeným k financování projektů zaměřených na sociální terénní práci či prevenci kriminality. Dalším krokem je najít problémovým lidem práci. Před měsícem a půl jsme zaměstnali prvních pětačtyřicet lidí z Janova, kteří dělají v Českých lesích, a ti lidé pracují ukázkově.
* Nezdá se vám, že je tady teď velké nebezpečí, že se budou útoky extremistů proti Romům stupňovat?
To beze sporu, protože si myslím, že to je jejich taktika, jak se zviditelnit. Je to ale spíš jakási předehra změny, která nás může potkat na politické scéně, a to je jiný problém.
* Romského problému by podle vás mohli zneužít nějací noví, radikálnější Sládkovi republikáni?
Ano. Bohužel, to je trend, který je pro Evropu charakteristický. Nelze vyloučit, že se extremisté dostanou do krajských vlád i u nás.
* Extremisté využívají romské kriminality a stavějí se do role "ochránců bílého národa". Co uděláte pro to, aby s nimi lidé nezačali více sympatizovat?
První krok udělala vláda, když požádala na návrh ministra vnitra Langra soud, aby zrušil extremistickou Dělnickou stranu.
* Myslíte si, že to bude stačit?
To asi ne, ale je to jasný signál, že není možné jen tak porušovat zákon.
* Co dál?
Problém Janova a podobných lokalit vznikal skoro dvacet let a dalších dvacet let se bude řešit. Tady žádná rychlá řešení neexistují. Bude potřeba práce sociálních pracovníků, vytváření pracovních příležitostí pro Romy, vzdělávání...
* Kolik je u nás takových ghett, jako je Janov?
Takových sídlišť je necelých čtyři sta. Janov je jednoznačně největší.
* Kolik si myslíte, že z nich je potenciálně nebezpečných? Že by tam mohlo dojít k podobné situaci jako v Janově?
To je naprosto nepředvídatelné. To se může stát kdekoli.
* Co třeba v těch ghettech postavit domek pro policisty, kteří by tam byli 24 hodin, nebylo by to opatření, které by účinkovalo hned?
Co myslíte, že se třeba teď v Litvínově dělá? Oni tam mají jeden problémový panelák a každý den ho teď prochází sociální pracovník v doprovodu městských policistů. Kontrolují nejenom platbu nájemného, ale i projevy drobné kriminality. A funguje to. My tomu neříkáme represe, ale kontrola.
* Ještě k té represi, proč u krizových míst nevzniknou třeba policejní stanice?
Protože by to mohlo spustit lavinu žádostí o nové policejní stanice, policisty a strážníky na "každý roh", kdekoliv se sejdou pravicoví radikálové nebo dojde k jinému narušení pořádku. To by byl precedens, na nějž nemůžeme přistoupit.
* Ale vždyť oprava nějakého vybydleného obecního domu stojí miliony, tohle by tomu mohlo předejít.
To je pravda. Ale tomu mohou zabránit i sociální programy.
* Nemělo by se ale nejprve investovat do represe, a až poté organizovat sociální programy?
Já si pořád myslím, že nejúčinnější je poslat za romskou rodinou sociálního pracovníka, který ji přiměje spořit, platit pravidelně nájem, hlídat své děti. Když se nastaví ekonomické mechanismy, mechanismy sankcí, když budou vědět, že mohou přijít o byt, že se děti dostanou do ústavní výchovy, že nedostanou dávky, tak se jejich chování změní. To funguje skvěle. Ale je potřeba víc lidí, kteří by jim to přišli říct přímo domů. Sedli si k jejich kuchyňskému stolu a řekli: "Tak podívejte, musíte udělat zaprvé, zadruhé, zatřetí. a teprve pak budete dostávat od státu peníze."
* Podle výroků lidí z Janova to ale nefunguje.
Já si myslím, že to je mýtus, že na ně nic nepůsobí.
* A co působí?
To, o čem teď mluvím. Tady musí fungovat ekonomické nástroje a kontrola. To zabírá opravdu zázračně. Měli bychom si v tomto směru vzít příklad třeba z Kanady. Málo se ví, že když tam Rom dostane azyl a trvalý pobyt, tak tam ale také musí pracovat, musí se vzdělávat, jeho děti musí bezpodmínečně chodit do školy a vykazovat výsledky. Tam není ten systém tak benevolentní jako u nás.
* A proč se to tedy u nás nezmění?
Bezesporu musí být sociální dávky svázané s plněním určitých povinností především v rodičovství. Jeden z mých návrhů, který se teď podařilo prosadit i do zákona o zdravotních službách, je, že pokud například matka nezaregistruje své dítě u pediatra, bude se bezdůvodně vyhýbat povinným prohlídkám nebo očkování, tak je možno jí odebrat sociální dávky. Nedostane porodné. To je mechanismus, který zabere automaticky a není tam zapotřebí nějakých přednášek o tom, jak je to pro dítě důležité. Chceme také změnit zákon tak, aby rodič nemohl zpětně omluvat své dítě z výuky. Měla by být znovu zavedena povinná omluvenka od lékaře, a pokud nebude dítě chodit do školy, nebudou jeho rodiče dostávat přídavky na děti.
* Říkáte těm problémovým Romům, že když se chovají tak, jak se chovají, tak se nemohou divit, že pak stále více lidí sympatizuje s extremisty, jako je třeba Dělnická strana?
Já si myslím, že se jim to sice má říkat, ale že to nemá žádnou účinnost. Účinná je kontrola. Říkat jim, tady jsou taková a taková pravidla, a pokud je nebudete plnit, tak přijdete o bydlení a dávky.
* A za kriminalitu půjdou do vězení.
Ta jejich kriminalita souvisí se způsobem jejich života. Je to dáno jejich chudobou a tím, že se neztotožňují s většinovou komunitou. Já věřím, že se nám časem podaří jejich jednání změnit.
MUDr. Džamila Stehlíková * 6. února 1962 v Kazachstánu, vystudovala všeobecné lékařství v Moskvě, v roce 1988 se provdala za Miloslava Stehlíka a přestěhovala se do tehdejšího Československa, od února 1989 pracovala jako psychiatrička v Nemocnici s poliklinikou v Chomutově, české občanství získala v roce 1992, v roce 1997 se rozvedla.
Svou politickou kariéru Džamila Stehlíková zahájila v roce 1998, kdy se stala členkou chomutovského zastupitelstva. V současné době je předsedkyní Strany zelených v Ústeckém kraji a členkou předsednictva strany. Od 9. ledna 2007 je ministryní pro oblast lidských práv
