Podle analýzy Centra pro výzkum neziskového sektoru například v roce 2006 to bylo 5,5 miliardy. Největší díl z těchto prostředků rozděluje ministerstvo práce a sociálních věcí (40 %), následováno ministerstvem školství (37 %).
Krajské rozpočty poskytly v roce 2006 neziskovým organizacím 1,9 miliardy korun.
Vláda se v programovém prohlášení zavázala k maximální podpoře pro aktivity občanů, spolků a neziskového sektoru.
Neziskový sektor se významně podílí na sociální politice, je nezastupitelný v práci se starými, nemocnými spoluobčany, stará se o oběti domácího násilí, o invalidy, lidi s psychickými poruchami, značnou část z nich i zaměst -nává a tak výrazně snižuje náklady státu.
Neziskovek hodně, peněz méně
Efekt z činnosti neziskového sektoru, a to i pro státní rozpočet, několikanásobně převyšuje státní dotace. Současně vláda chce veřejné prostředky maximálně šetřit. Řada politiků i ministrů, když se řekne úspora, okamžitě navrhuje rušit jakékoli dotace a neziskový sektor by ráda přenechala pouze podpoře soukromých firem a darům občanů. Tento rozpor má pomoci vyřešit ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková (SZ), která má předložit vládě do konce letošního roku dlouhodobou Koncepci podpory rozvoje neziskového sektoru.
Stehlíková zorganizovala v letošním roce za účasti veřejnosti a desítek neziskových organizací analýzu největších problémů českého neziskového sektoru, která měla identifikovat překážky, které brání dalšímu rozvoji a stabilitě neziskového sektoru do budoucna.
Dotační politika je roztříštěná
Jako klíčové se ukazují tři oblasti: dostupnost finančních zdrojů, právní vymezení neziskového sektoru a rozvoj neziskového sektoru včetně spolupráce veřejné správy s neziskovým sektorem.
Analýza poukázala především na fakt, že dotační politika je příliš roztříštěná, financování je krátkodobé, takže neumožňuje rozvoj neziskového sektoru, včetně zvyšování jeho schopnosti část finančních prostředků na svoji činnost si opatřovat z vlastních zdrojů, včetně podnikání.
Pravidla dotací jednotlivých resortů jsou občas nejasná, není zřejmé, jaké náklady je možné uznat, jaké nikoli. Přidělování prostředků ze státního rozpočtu je pomalé, takže organizace, která nemá vlastní finanční zdroje a získá dotace například až v dubnu či květnu, se nemusí ani získané dotace dočkat. Neziskové organizace, které za roky své činnosti prokázaly svoji efektivitu a skutečný veřejný prospěch, nemají jistotu, že budou další rok moci fungovat, protože dotaci nemusejí získat.
Příliš složité a administrativně náročné je získávání grantů z evropských fondů. Někdy je překážkou získání dotací i příliš vysoký požadovaný finanční podíl neziskové organizace, která má omezené možnosti získání bankovních úvěrů.
Navíc stále není mrtvá úvaha, že v rámci snižování počtu daňových výjimek by se mohla zrušit i současná možnost firem odečítat si podporu neziskového sektoru ze svých daní. Motivace firem je přitom již dnes, na rozdíl od praxe ve světě, poměrně velmi nízká.
Analýza ukázala ale i slabé stránky samotného neziskového sektoru. V řadě neziskových organizací je na slabé úrovni management organizací, včetně profesionálního vedení účetnictví. Audit stále není samozřejmostí. Neziskové organizace neumějí v rámci pravidel získávat vícezdrojové krytí svých projektů, neumějí spolupracovat se státní správou.
Analýza a diskuse k ní, říká Džamila Stehlíková, poprvé v historii ukázala konkrétní silné a slabé stránky českého neziskového sektoru, koncepce proto bude z analýzy a připomínek neziskového sektoru i státní správy důsledně vycházet.
Nejvíce dotací získávají občanská sdružení, církevní organizace získaly například v roce 2006 1,1 miliardy korun.
