Úmrtnost, nemocnost a průměrná délka života obyvatel se liší nejen mezi bohatými a chudými státy, ale i mezi sociálními skupinami uvnitř těchto zemí. V ČR muži s nižším příjmem častěji umírají na onemocnění srdce a cév, více trpí vředovou chorobou a rakovinou žaludku či cukrovkou. Lidi s nižšími příjmy postihují více duševní nemoci a úrazy. Rozdíl v délce života u mužů s vysokoškolským a základním vzděláním je 15 let, u žen sedm let.
Z výzkumů SZÚ vyplývají i rozdíly v životním stylu. Například dvě třetiny vysokoškoláků jsou nekuřáci, lidé s nižším vzděláním kouří daleko častěji. Pouze deset procent vysokoškolaček je obézních, kdežto ve skupině žen se vzděláním základním je to více než třicet procent. Úrazy u dětí jsou častější, pokud rodiče dosáhli nejvýš základního vzdělání.
Podle závěrů pražského jednání projektu Determine, na kterém spolupracuje 54 organizací z celé Evropy, není zdraví obyvatel pouze úkolem zdravotnictví a zdravotní péče, ale i dalších sektorů. Zdraví lidí mohou ovlivnit politici opatřeními přijímanými třeba v zemědělství, dopravě, ochraně životního prostředí nebo zaměstnanosti, shrnul ředitel státního zdravotního ústavu v irském Dublinu Owen Metcalfe.
Tak se dají ovlivnit i sociální nespravedlnosti vyplývající z toho, že se někteří lidé narodili v nesprávné skupině na nesprávném místě, dodala Janatová se SZÚ. Odstraňování rozdílů stojí méně peněz než odstraňování jejich důsledků, i v době krize je to efektivní investice, řekla náměstkyně ředitele pro koordinaci preventivních programů v SZÚ, bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.
Zdroj: ČTK (redakčně kráceno)