Lidská práva

Odborníci a též zástupce neziskového sektoru předali dnes ministryni pro lidská práva a menšiny Džamile Stehlíkové Stínovou zprávu v oblasti rovného zacházení a rovných příležitostí žen a mužů za období 2006 - 2008. Zpráva mapuje situaci v České republice v porovnání s dalšími státy a navrhuje konkrétní kroky podpory rovných příležitostí žen a mužů. Navrženými doporučeními se bude zabývat Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.

Editor Stínové zprávy Petr Pavlík z fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy považuje za hlavní příčinu diskriminace žen jejich nedostatečný podíl na moci ve státě. „Zastoupení žen v politice u se nás nejen že nezvyšuje, ale dokonce klesá, jak o tom svědčí i statistika počtu žen na kandidátkách pro letošní volby do zastupitelstev krajů podle údajů Fóra 50 %. Trend ve světě je přitom opačný a v světovém žebříčku zastoupení žen v politice jsme klesli na 74. místo," řekl Pavlík.
I když zastoupení českých žen ve vedoucích manažerských pozicích v ekonomické sféře je srovnatelné s ostatními evropskými státy a blíží se třiceti procentům, ženy v českém parlamentu tvoří pouze patnáctiprocentní menšinu, kdežto průměr pro země EU činí přibližně čtvrtinové zastoupení žen v zákonodárných sborech. Po posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 se počet poslankyň snížil z 34 na 31 a činí 15,5 %. V senátu tvoří ženy pouhých 11 %. Příčiny nízkého zastoupení žen v politice analyzuje i Stinová zpráva nevladních organizací. „Důležitým faktorem v neprospěch žen při volbě na vedoucí politické funkce je rozšířený stereotyp, podle kterého většina žen postrádá vůdčí schopnosti a politika je spíše mužskou záležitostí, " řekla Džamila Stehlíková. „Toto přesvědčení často sdílejí i ženy, a tak mnoho schopných žen do politiky ani nevstoupí. Navíc pro ženy je obtížnější skloubit časově náročnou politickou kariéru s plněním rodinných povinností," dodala Stehlíková.
Míra vzdělanosti a zaměstnanosti žen v ČR roste a je nyní srovnatelná se zbytkem Evropy. V současné době je zaměstnáno přibližně 57 % žen oproti 75 % mužů. Zvýšení míry zaměstnanosti žen je pozitivním trendem a jednou z cest jak se vyrovnat s problematikou stárnutí obyvatelstva. Avšak nehledě na to, že celková úroveň vzdělanosti žen v ČR vyšší než vzdělanost mužů, neodráží se tato skutečnost v jejich platu ani v pozicích. Obecně platí, čím vyšší pozice, tím méně žen.
Nerovnost žen a mužů při výkonu zaměstnání se nejmarkantněji projevuje rozdílem v odměňování, přičemž ženy musí často zvládat jak pracovní, tak rodinné povinnosti. Jde zejména o zcela prokazatelný rozdíl v platech mužů a žen a to i na stejné pozici klasifikace zaměstnání - jinými slovy ženy často pobírají méně za stejnou práci než muži. Ženy v ČR mají zhruba o pětinu nižší průměrnou hodinovou mzdu než muži, rozdíl činí 18 %. Nerovnost příjmů je také dána nižším ohodnocením tradičních ženských povolání (feminizace školství a zdravotnictví) a menším podílem žen na dobře placených vyšších pozicích.
Česká republika stále nevyřešila problematiku znevýhodnění žen s dětmi v předškolním věku, žen staršího věku a žen po mateřské dovolené na trhu práce. Profesionální kariéry žen jsou kratší, rozvíjejí se pomaleji a jsou méně ohodnocené, při snižování počtu zaměstnanců jsou ženy propouštěny mezi prvními. Žena v České republice věnuje práci v domácnosti a péči o dítě téměř třikrát více času než muž, přičemž podle průzkumů veřejného mínění skoro 90 % dotázaných se domnívá, že se na domácích pracích a výchově dětí mají muži a ženy podílet stejným dílem. Zároveň nejsou v ČR dostatečně využity flexibilní metody práce, které by pomohly skloubit profesní a rodinný život - pružná pracovní doba, částečné úvazky či práce z domova.
Aby děti nebyly brzdou pro profesionální kariéru rodičů, usiluje vláda o vytvoření podmínek pro snazší kombinování rodinného a pracovního života. Krokem tímto směrem je zavedení třírychlostní rodičovské dovolené, která umožňuje rodinám čerpat rodičovský příspěvek kratší nebo naopak delší dobu. Plánuje se i zavedení podpory v otcovství, která podpoří účast mužů na péči o dítě. "Odstranění diskriminace žen na trhu práce z důvodu mateřství, nabídka služeb pro rodiny s malými dětmi a vytvoření podmínek pro sladění pracovního a rodinného života vždy vede ke zvýšení porodností, jak je tomu například v některých severských státech," je přesvědčena ministryně Stehlíková.
Podle rady vlády by mělo být jedním z cílů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti rovnosti žen a mužů zvýšení dostupnosti zařízení předškolní výchovy a péče o děti je cílem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo školství jedná o převedení pod svojí gesci a podporu sítě jeslí, stacionářů pro děti zaměstnaných rodičů, školek, firemních školek a přípravných ročníků základních škol a dalších zařízení sociální politiky ve školství.
Na ministerstvu školství začal fungovat odbor rovných příležitostí. Ředitelka odboru Klára Laurenčíková zařadila mezi priority vzdělávací programy pro pedagogy a výchovné poradce, zaměřené na výchovu a vzdělávání s ohledem na rovnost příležitostí žen a mužů. Pedagogové se učí podporovat individuální schopnosti a zájmy dívek a chlapců a připravovat je pro povolání v oborech, kde mohou projevit své schopnosti, byť jsou z hlediska jejich pohlaví považována za netypická. Nezbytnou součástí politiky prosazované ministerstvem školství je genderový audit uvnitř struktury MŠMT a přímo řízených organizací.