Tohoto nevládního projektu se zúčastnili mladí lidé z obou stran hranice. Sbírali jsme rozhovory s lidmi, kteří v Sudetech žili před válkou - s Židy, jejichž příbuzní se ztratili, či sudetskými Němci, kteří odtud byli po druhé světové válce odsunuti. Mluvili jsme i s Čechy, kteří přišli do Sudet po válce. Dělali jsme rozhovory s lidmi, kteří do této oblasti přišli z jiných zemí - například z Vietnamu nebo z jiných zemí, tak jako já. Narodila jsem se v Kazachstánu, a to pro mě byl důležitý důvod k tomu, abych si sama položila několik otázek. Jaký je společenský život v místě, z něhož zmizelo nebo bylo odsunuto devadesát procent obyvatel - Židů, Němců - a kam na druhé straně přišlo množství novousedlíků, kteří vyrostli v naprosto odlišné společnosti a kultuře, ať už pocházeli z bývalého Sovětského svazu, Vietnamu, nebo to byli Romové ze Slovenska. Smyslem našeho nevládního projektu je podpořit soudržnost místního společenství, najít společnou řeč mezi lidmi, kteří mají rozdílné etnické, náboženské a kulturní zázemí - vzbudit zájem o životní příběhy vlastních sousedů, který umožňuje překonávat bariéry a usnadňuje vzájemné porozumění, mezilidské vztahy a společné soužití.
Se vstupem do Evropské unie se naskytla jedinečná příležitost posílit na tomto osudném rozhraní evropských dějin mezikulturní dialog a spolužití. Úkolem Evropské unie by mělo být vytvoření institucionálního a politického rámce pro tento dialog. Jako ministryně české vlády pro lidská práva a národnostní menšiny mám na starost prosazování těchto evropských hodnot a tohoto institucionálního přístupu na vnitrostátní úrovni.
Abych odpověděla na druhou část této otázky - jaká je moje činnost jako členky české vlády, ráda bych upozornila na proces integrace Romů v naší zemi. Jako členka vlády zodpovědná za integraci Romů se snažím o koordinaci vnitrostátních politik a aktivit v této oblasti, které jsou rozparcelovány mezi sedm ministerstev, čtrnáct správních oblastí a další nižší orgány veřejné správy. Ústřední politiky neměly na lokální úrovni historicky vzato žádný úspěch, protože lokální aktivity zaměřené na integraci Romů byly i zde rozparcelovány mezi několik místních aktérů: obecní úřady, úřady práce, školy, nevládní organizace, soukromé společnosti a samozřejmě samotné Romy a jejich aktivity. S úmyslem překonat tuto roztříštěnost a pracovat na metodickém sjednocení a koordinaci všech činností na místní i celostátní úrovni jsem dala podnět k vytvoření Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Agentura představuje komplexní nástroj pro integraci Romů v oblasti vzdělávání, bydlení a zaměstnanosti.
K evropské politice integrace Romů
Jednou z výzev, před níž EU stojí, je zajištění rovných příležitostí pro největší evropskou menšinu - Romy. V mnoha zemích zůstávají Romové na okraji společnosti, romské komunity se vyznačují vysokou nezaměstnaností, odloučeným bydlením, stále napjatějšími vztahy s místními úřady a většinovou společností.
Musíme najít způsob, jak Romům a jejich komunitám poskytnout lepší životní šance a podmínky a jak řešit širší problémy jejich nevýhodného postavení a sociálního vyloučení. Model romské politiky EU jako politické instituce musí být zaměřen nejen na kulturu a nediskriminaci, ale musí rovněž zohledňovat komplexní sociální, hospodářské a politické poměry v jednotlivých zemích.
Česká republika převezme v lednu 2009 po Francii předsednictví EU. Jednou ze tří priorit českého předsednictví je rozšiřování EU a vztahy s východní Evropou, což by se mohlo stát jedinečnou příležitostí k vypracování politik, které by přispěly ke zlepšení situace romských menšin v zemích Střední a Východní Evropy a v zemích západního Balkánu. Určitý základ takového projektu romské integrace na mezinárodní úrovni již existuje. Probíhá Desetiletí romské integrace 2005-2015, což je struktura, která v současné době zahrnuje jedenáct zemí. Tato iniciativa přináší ucelený přístup zaměřený na integraci Romů v oblasti vzdělávání, bydlení a zdravotní péče. Desetiletí romské integrace počítá s přímou účastí Romů. Dalším aspektem Desetiletí je předávání osvědčených modelů a zkušeností mezi jednotlivými státy a vnitrostátními agenturami, které spolupracují pod záštitou Desetiletí.
V České republice došlo během minulého roku ke změně paradigmatu, takže romská otázka se nyní chápe z širšího hlediska jako problém sociální politiky a životní úrovně. Vzhledem k tomu, že hlavní současné problémy romského obyvatelstva, jako je nezaměstnanost, nízký stupeň vzdělání, nízká životní úroveň, nákladnost reforem a vyloučení ze společnosti, jsou mnoha členským státům společné, domníváme se, že by se tento přístup mohl účinně uplatňovat i v jiných zemích. Tento trend byl předmětem diskuse na prvním romském summitu, který se konal 16. 9. 2008 v Bruselu. Zjevně nevýhodné postavení romských komunit na celém kontinentu poukazuje na společné obtíže vnitrostátních politik a otevírá příležitost pro nadnárodní politiku na evropské úrovni.
