Při setkání s primátorem města Plzně Pavlem Rödlem v Plzni vyjádřila
ministryně vlády Džamila Stehlíková uznání jeho statečnému a moudrému
rozhodnutí ze dne 17. ledna 2008, kdy Pavel Rödl zakázal shromáždění -
protestní pochod - poté, co vyšel najevo jeho skutečný účel, který
nepochybně směřoval k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti k občanům
pro jejich národnost, původ a náboženské vyznání. Právě v tomto případě
umožňuje zákon o shromažďování shromáždění zakázat. Právo pokojně se
shromažďovat jako jedno ze základních politických práv je zaručeno
Listinou základních práv a svobod. Toto právo však lze omezit ze zákona,
pokud je nutno ochránit práva a svobody druhých, neboť za pokojný výkon
shromažďovacího práva je nutno považovat pouze takový výkon, který není
v rozporu s hodnotami Listiny základních práv a svobod, zákona o právu
shromažďovacím a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních
svobod. Právo má sloužit k ochraně zájmů v zákoně uvedených, nikoliv k
jejich zneužití.
Ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková a primátor
Plzně Pavel Rödl diskutovali možnost právní úpravy zákona o právu
shromažďovacím, který by zachoval velmi liberální úpravu práva, ale
zároveň by lépe upravoval procesní postup správního úřadu při
rozhodování o zákazu shromáždění. Návrh předkládá zastupitelstvo města
Plzně. Obcím komplikuje situaci současná úprava zákona o právu
shromažďovacím, podle které má správní orgán lhůtu pouze tří dnů od
platného oznámení shromáždění k tomu, aby shromáždění zakázal, což
neposkytuje dostatečný časový prostor pro posouzení toho, zda se jedná o
pokojný výkon práva shromažďovacího. Jinými slovy, pokud obec zjistí, že
oznámené shromáždění je protizákonné ve smyslu ohrožení práv, svobod,
majetku, zdraví či jiných hodnot, ale stane se to tak po uplynutí
třídenní lhůty od oznámení shromáždění, nelze toto shromáždění zakázat.
Proto by bylo vhodné prodloužit lhůtu pro zákaz shromáždění. Pro
vyloučení provokací například ze strany neonacistů je pak možno rozšířit
i místa, kde shromáždění konat nelze - například v bezprostřední
blízkosti synagog, kostelů či hřbitovů. Současný zákon umožňuje
shromáždění zakázat v případě, že oznámený účel shromáždění je v rozporu
s výše uvedenými hodnotami. Obce se však v poslední době potýkají se
situacemi, kdy ohlášený účel shromáždění je pokojný, to ale ve
skutečnosti směřuje například k podněcování rasové nesnášenlivosti.
Právo má sloužit k ochraně demokracie a má být i k tomu nástrojem.
Konkrétní návrhy nové úpravy zákona o právu shromažďovacím z hlediska
lepší ochrany lidských práv a svobod předloží ministryně Stehlíková
společně s primátorem Rödlem ministrovi spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi
a ministru vnitra Ivanu Langerovi.
