Mladí lidé nejsou podle průzkumu letošního UNICEF v ČR spokojeni zejména s tím, že nemohou spolurozhodovat o vlastních záležitostech, společných rodinných aktivitách, podobě a vybavení hřišť, činnostech ve volném čase, o situaci ve škole či v obci. „Schopnost zapojovat se do rozhodování a přebírání zodpovědnosti vzniká v rodině. Proto je velmi zarážející, že 27 % dětí v rodině neparticipuje na rozhodování ani o trávení volného času a dovolené," řekla Eva Vaníčková, předsedkyně vládního Výboru pro práva dítěte.
Podle posledního výzkumu „Mladé hlasy", který pro UNICEF provedla společnost Factum Invenio, dvě třetiny českých dětí si myslí, že jejich názory jsou nedostatečně nebo vůbec brány do úvahy, když vláda nebo místní orgány rozhodují o věcech, které se týkají dětí. Pokud by děti měly možnost, podílely by se rády hlavně na rozhodování týkajících se nabídky aktivit pro volný čas (22 %) a školství (19 %). Proto je tak důležité, aby vláda, místní a regionální orgány, politici zapojovaly dětské a mládežnické organizace do budování politik, které se dětí a mládeže týkají.
Děti nevtažené do procesu vyjednávání a rozhodování v záležitostech veřejného života, které se jich týkají pak nedůvěřují celému systému, naučí se pohodlně přihlížet a kritizovat veškerá rozhodnutí, která se jim momentálně nezdají, a naopak nejsou s to veřejně realizovat vlastní přání a vize. Naučí se ale hlavně, že politický život je tajemný a podezřelý, a mnozí z nich odmítají následně participovat i jako dospělí.
„Když místní a regionální úřady podporují účast mládeže na veřejném životě, přispívají také významným způsobem k sociálnímu začleňování mladých lidí, pomáhají jim vypořádat se s výzvami a nesnázemi mládí, ale také s výzvami moderní společnosti, ve které často převládá anonymita a individualismus," stojí v dokumentu Evropská charta participace mladých lidí na místním a regionálním životě.
Zkušenost říká, že pokud bude mladý člověk vyrůstat v prostředí, kde má možnost již od raného věku se spolupodílet na organizaci chodu života kolem sebe, stane se odpovědným, sebevědomým, tím pádem méně zneužitelným jedincem. A budou to dnešní mladí, kdo se bude již brzy výrazně podílet na rozhodování.
Dobrým příkladem participace, který má v zemi dlouhou tradici jsou sdružení mládeže, například Junák, Asociace turistických oddílů mládeže, Česká tábornická unie a další. „Dětí a mládež v těchto sdruženích mají možnost se již od dětství spolupodílet na rozhodování - jaká budou pravidla ve skupině, co bude na programu, kdo oddíl povede a jaký díl odpovědnosti za to ponese, kde sehnat peníze na věci, které chce oddíl společně realizovat," řekl Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže.Hlavním přínosem takovýchto sdružení není zaplnění mezer ve volném čase dětí, ale právě výchova k aktivnímu a odpovědnému občanství. Hledání pozitivních vzorů, respekt k autoritám, potřeba ustoupit v určitých situacích, ale i snaha o vlastní prosazení se. Tyto organizaci mají větší šanci než škola, že zajistí každému dítěti úspěch v některé oblasti a předejdou sociálně patologickým jevům a sklonům k extremismu.
Pro naplnění participace se vytvářejí různé instituce, které dětem a mládeži umožňují uplatnit svůj vliv. Vhodnou formou ve školním prostředí jsou školní rady a parlamenty, žákovské a studentské samosprávy. Zde je prostor, kde starší předávají zkušenost mladším bez strachu se známkování či nepřipravenosti, kdy je eliminován vliv klasického školního prostředí. Na úrovní obcí vznikla řada dětských parlamentů a zastupitelstev - pomocí voleb nebo na dobrovolné bázi. „Je důležité, že mladí lidé přebírají přímou zodpovědnost za aktivity a projekty, zúčastňují se veřejných diskusí, mohou předkládat návrhy místním úřadům." řekla Markéta Ratayová, koordinátorka dětského parlamentu Praha VI. Mnohým parlamentům poskytují prostor domy dětí a mládeže, střediska volného času, nebo je pod svá křídla berou i některé organizace. Například Duha zastřešuje Národní parlament dětí a mládeže.
Pozitivním příkladem spolupráce zastupitelů a dětí je dětské zastupitelstvo v obci Milovice. Jeho hlavním úkolem je být partnerem zastupitelům dospělým a spolupodílet se na rozhodování jednak o záležitostech týkajících se bezprostředně života dětí ve městě, ale též o podobě a rozvoji města nebo o otázkách bezpečnosti. Větší participace dětí na rozhodování zde přinesla také výrazný čin, k němuž se dospělí obvykle již neodhodlají. Zastupitelé se usnesli navrhnout Parlamentu a Vládě ČR, aby byl 30. červen, den odchodu sovětských vojsk z Československa, prohlášen významným dnem České republiky. Rozhodnutí podpořila ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková a poslanci z politických klubů napříč politickým spektrem.
Podle již citovaného výzkumu UNICEF mezi mladými lidmi převládá pozitivní přístup k volbám. O tom, že hlasování ve volbách je dobrý způsob, jak zlepšit situaci v zemi, je přesvědčeno 55 % z nich.
S cílem posílit participaci mladých lidí na rozhodovacích procesech na místním a regionálním životě navrhuje ministryně Džamila Stehlíková snížit hranici aktivního volebního práva na úrovni komunálních voleb na 16 let. „V duchu článku 12 Úmluvy o právech dítěte a vzhledem k rostoucí psychické vyspělosti a informovanosti dítěte navrhujeme snížení věkové hranice pro aktivní volební právo v komunálních volbách, příp. referendech na 16 let. Věkovou hranici v komunálních volbách upravuje zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí," formuluje Stehlíková. Cílem návrhu není snaha o ukrácení bezstarostného dětství a zavedení povinnosti každého náctiletého tohoto práva využit. Toto snížení nabídne možnost volby pro ty, kteří se na to budou cítit a budou mít zájem podílet se na veřejném životě.
