Když domluva nepomůže, velká část rodičů se zřejmě uchýlí k plácnutí přes zadek a k dovětku: „A teď už máš důvod brečet!"
Větší části české populace přijde takovéto řešení podobné situace v pořádku. Mnoho lidí si však myslí, že tělesné a psychologické tresty nejsou při výchově zapotřebí. Vyplývá to alespoň z průzkumu společnosti Opinion Window. V tom 956 respondentů odpovídalo, zda používají při výchově svých dětí tělesné a psychologické tresty.
Ukázalo se, že 13 procent rodičů používá fyzické tresty, 33 procent spíš psychologické a 36 procent kombinaci obojího. Necelá pětina z nich (18 procent) však říká, že nejsou zapotřebí žádné tresty.
S tím souhlasí i ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková (Strana zelených), která nedávno přišla s návrhem zákona, který by fyzické trestání dětí zakazoval.
„Děti se dají vychovávat bez trestů, jen rodiče nevědí jak," myslí si ministryně. Důležité je podle jejích slov začít s výchovou už u dětí do jednoho roku. „Všichni kolem dítěte skáčou a je mu povoleno všechno. Rodiče mu neurčí žádné mantinely a to trvá někdy i do jeho tří let. Pak dítě začne zlobit a třeba se válí v supermarketu, když mu rodič nechce koupit bonbon. V tomto věku mu to už nevysvětlíte, protože to nezná," dodává Stehlíková.
Pokud by rodiče začali s výchovou už od narození dítěte, pak by, podle jejích slov, nebylo zapotřebí žádných trestů.
S tím souhlasí i odborníci. Nicméně ani samotný trest za prohřešek nepovažují za zbytečný. Podle dětské psycholožky Václavy Masákové není bez potrestání vlastně možné dítě vychovávat. Kdyby po prohřešku nenásledoval žádný trest, mohlo by to mít na dítě negativní vliv. „Nemá pak žádnou zpětnou vazbu a může být nejisté, co je dobře a co není. Nebudou umět odhadnout meze," upozorňuje Masáková.
Trestá ten, kdo byl trestán
Za mnohem závažnější než fyzické tresty však odborníci považují psychické tresty. Tedy například to, když rodič s dítětem třeba přestane mluvit. „To není správné řešení. Dítě neví, co provedlo, proč s ním máma nebo táta nemluví, a cítí se velice špatně. Taková situace je pro něj pak hodně zničující," upřesňuje Masáková .
Průzkum také ukázal, že způsob výchovy má velkou setrvačnost a že velká část rodičů přebírá metody, které k výchově používali jejich vlastní rodiče. Ti, kteří v dětství zažili fyzické tresty, častěji svému dítěti dají pohlavek. Naopak liberálněji vychovávaní lidé, vychovávají své děti stejně. Od fyzických trestů se v průzkumu odkláněli častěji vysokoškoláci a mladší rodiče (do 39 let), kteří přiznávali, že používají spíš psychologické tresty
Dokument:
Ministryně chystá spoty proti fackám
Místo zákona, který by zakazoval fyzické trestání dětí, chystá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková masivní mediální kampaň.
Ta by měla působit výchovně a radit rodičům, jak vychovávat své děti bez toho, aby na ně museli vztahovat ruku.
Kampaň by měla odstartovat příští rok v televizích, rozhlasech a za účasti známých osobností, které budou výchovu bez násilí propagovat. Televize by navíc měly na toto téma vysílat odborné pořady.
Kromě mediální kampaně plánuje Džamila Stehlíková diskuse s rodiči o celé problematice. Vzniknout by také měla brožura o pozitivní výchově bez trestů. Tu by rodičům měli rozdávat pediatři. Právě jim se s problémy při výchově nejčastěji svěřují. Peníze na kampaň ministryni údajně přislíbil i ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministryni se nyní víc než úplný zákaz fyzických trestů líbí varianta, která funguje například v Německu či Rakousku. V obou zemích mají zákon, v němž se píše, že dítě má právo na výchovu bez násilí. „V tom případě nejde o zákaz a sankce, ale o deklarování práva dítěte na výchovu bez trestů," vysvětlila Stehlíková.
Ostatně s prosazováním zákona by to ministryně neměla v Česku jednoduché. Podle průzkumu společnosti Opinion Window s jejím návrhem zákona nesouhlasilo 80 procent z 956 dotazovaných.
