Dny nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké ve funkci by měly být sečteny. Domnívá se tak opozice, ale i někteří koaliční poslanci. Důvod? reagují tak na rozsudek Krajského soudu v Praze, který dal za pravdu stínové ministryni z ČSSD Marii Benešové ve sporu se špičkami české justice a to kvůli výrokům o zákulisní justiční mafii. Rozsudek a jeho odůvodnění Marie Benešová podle svých slov oslavovat nehodlá.
Záznam Marie Benešové:
Měla bych mít radost, ale jsem docela zkoprněla z toho, co tam zaznělo. Je to jako špatné pro celkový stav justičních orgánů. To se nemělo nikdy stát, nikdy se to nemělo stát.
Prohlásila po vynesení rozsudku bývalá nejvyšší státní zástupkyně, stínová ministryně spravedlnosti z ČSSD, Marie Benešová. Nejen o požadavcích na rezignaci Renáty Vesecké, budoucnosti antidiskriminačního zákona a pohlavkovém zákoně bude řeč v následujících minutách, protože pozvání k mikrofonu Rádia Impuls přijala po čase ministryně pro lidská práva, paní Džamila Stehlíková. Vítejte v Impulsu, hezký dobrý den.
Džamila Stehlíková, host:
Dobrý večer.
Připomínám, že dnešní Impulsy jsme připravili i díky posluchačům Rádia Impuls, kteří své dotazy v průběhu dne psali a posílali formou sms zpráv na číslo 774 999 888. Ptejte se dál ministryně Džamily Stehlíkové na čísle 774 999 888. Předsedkyně poslaneckého klubu Strany zelených, Kateřina Jacques, míní, že by nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká měla rezignovat nebo by měla být odvolána. Budou chtít zelení takový návrh po ministru spravedlnosti, paní ministryně?
Bezesporu znění rozsudku ve sporu mezi Marií Benešovou a šesti vysokými justičními představiteli v čele se státní zástupkyní Renátou Veseckou, nejvyšší státní zástupkyní Renátou Veseckou, je velmi vážné a my jako zelení budeme iniciovat projednávání tohoto tématu na jednání vlády.
Na nejbližším jednání?
Pochopitelně. Já se domnívám, že to je tak akutní a důležité téma, že nemůžeme se tomu vyhnout.
Vy sice jako zelení tvrdíte toto, nicméně nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká má i přes ten dnešní rozsudek pražského Krajského soudu podporu premiéra Mirka Topolánka, který Rádiu Impuls řekl:
Záznam Mirka Topolánka:
Protože naopak právě v případě Jiřího Čunka se ukázalo pochybení celé řady státních zástupců, které ona musela řešit a budu po paní Vesecké chtít, aby ty kroky vedly k tomu, aby se ten případ nemohl opakovat. Ale já na její straně nevidím žádné pochybení.
Řekl Rádiu Impuls ministerský předseda Mirek Topolánek. Vy tedy jako zelení se nespokojíte ani s tím vysvětlení premiéra, které dnes řekl novinářům?
Je to bezesporu na jednání vlády. Sice soustava státních zastupitelstev je pochopitelně samostatná, ale vzhledem k tomu, že vláda má vliv na jmenování a odvolání právě nejvyšší státní zástupkyně, je úkolem vlády rozsudek, znění tohoto rozsudku projednat a právě proto tuto debatu budeme iniciovat.
Pokud byste vy dnes měla hlasovat o odvolání Renáty Vesecké, tušíte, jak byste hlasovala?
Já bych nerada předbíhala, než proběhne ta debata, která nebude jednoduchá, ale myslím si, že čas k tomu nazrál a záleží na tom, jaké argumenty pan premiér či pan ministr Pospíšil předloží k tomu, aby se pak mohla celá vláda, která rozhoduje ve sboru, k tomu vyjádřit.
V každém případě zelení budou chtít rozebírat ono znění rozsudku a budou chtít po ministru spravedlnosti Jiřím Pospíšilovi vysvětlení?
Ano, ano.
V případě, že ten rozsudek pro vás bude natolik zásadní, tak je na místě i nějaká koaliční schůzka o tom, jestliže Mirek Topolánek bude trvat na svém, že stojí za Renátou Veseckou? Je na místě nějaká koaliční schůzka?
Já se domnívám, že jedním z témat pro koalici to rozhodně je a bude i nadále, ale věřím, že i to jednání vlády přinese svoje plody a vlastně rozhodne se, jak dál.
S vysvětlením premiéra Mirka Topolánka se rozhodně také nechtějí smířit sociální demokraté. Kvůli rozsudku Krajského soudu v Praze ve věci té takzvané justiční mafie chtějí nejen odvolání Renáty Vesecké, ale případně i rezignaci ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Tady jsou slova šéfa sociálních demokratů, Jiřího Paroubka:
Záznam Jiřího Paroubka:
Justice je v nejhorším morálním stavu od roku 1990, proto vyzývám ministra spravedlnosti, aby podal neprodlený návrh na odvolání Renáty Vesecké z funkce nejvyšší státní zástupkyně.
Slova šéfa sociálních demokratů, Jiřího Paroubka. V případě, že by Poslanecké sněmovně navrhli sociální demokraté usnesení o odvolání Jiřího Pospíšila z funkce ministra spravedlnosti, podpořili by zelení, paní ministryně, takový návrh?
Nemohu mluvit za poslance zelených, jelikož odpovídají svým voličům a svému svědomí, ale domnívám se, že tato řeč je předčasná, protože ani to znění toho rozsudku, ani další indicie nepoukazují na to, že by pan ministr konal nějak jinak, než mu ukládá jeho pozice ministra a myslím si, že tento požadavek Sociální demokracie je předčasný a nezakládá se na jediném relevantním argumentu.
Připomínám, že pozvání k mikrofonu Rádia Impuls dnes přijala ministryně pro lidská práva a menšiny ze Strany zelených, Džamila Stehlíková. Strany vládní koalice jsou zmítány vzájemnými spory veřejnost může sledovat rebelii v jednotlivých stranách, tedy poslanců, řekněme dvou zelených, tří občanských demokratů, jednoho lidovce. Paní ministryně, ruku na srdce, jak podle vás může fungovat současná vládní koalice při takovém rozkladu?
Podívejte se, pane redaktore, vidíte, že ta nejednotnost týká se vždycky konkrétních otázek. Dejme tomu ve zdravotnictví hraje prim pan poslanec Hovorka, našim poslankyním vadí především radar, zase nejvážnější problém spatřuji v řadách ODS, kolega Tlustý, který vlastně svým kolegům vypověděl poslušnost a svému předsedovi...
Dá se mluvit o vládní krizi a rozpadu vlády?
Ale mluvit se o tom nedá, protože jedná se o jednotlivá témata, která pro ty či jiné poslance jsou vnímána jako programová, jako prioritní a v podstatě v každé straně je několik, jak bych řekla v uvozovkách, fundamentalistů, kteří trvají na takovém křišťálově čistém pojetí určitých priorit, ale...
To znamená, že u vás máte fundamentalistky Jakubkovou a Zubovou, u občanských demokratů je to trojice Švipl, Tlustý ..., je to tak?
Pochopitelně, jsou to poslanci, kteří chtějí zachovat stoprocentní věrnost tomu či jinému programovému bodu své strany, je to pochopitelné, navíc odpovídají svým voličům, svému svědomí, nicméně v tom koaličním vládnutí já to vnímám poněkud jinak, protože jsem převzala tu vládní zodpovědnost, nemohou vyhrát všichni, vždycky v tom kompromisu je kus toho státnického přístupu, kdy musíme najít průsečík, musíme najít společné stanovisko a každá ze stran musí ustoupit ...
Rozumím-li správně vašim slovům, tak současná vládní koalice může fungovat a současná vláda může prosazovat své návrhy, i když se stupňuje tlak, jak vy říkáte, fundamentalistů?
Bezesporu, ten tlak nestupňuje ta pozice v podstatě jednotlivých poslanců, byla svým způsobem vyhraněná už delší dobu...
Ale promiňte, nikdy netvrdili, že nepodpoří tak velké množství zákonů. Když budu u vás, tak vaší agendou jako ministryně pro lidská práva a menšiny, hosta dnešních Impulsů, je antidiskriminační zákon. Právní norma je teď v Poslanecké sněmovně, poslanci budou rozhodovat o tom, zda přehlasují veto prezidenta Václava Klause. Vy osobně jste si připustila variantu, že prezidentské veto nemusí být přehlasováno? Počítáte s tím?
Vždycky se s tím musí počítat ve Sněmovně, navíc je tady obava, že sociální demokraté budou prosazovat politiku nulové tolerance a nepodpoří vlastně vlajkovou loď vlastní strany. Pokud tak učiní, bylo by to velmi smutné, byl by to gól do vlastní brány. Nicméně věřím, že se to nestane a stejně tak, jak ten zákon prošel hlasy napříč Poslaneckou sněmovnou, tak věřím, že i tentokrát, pokud Sociální demokracie ústy svého předsedy neustále opakuje, že té straně jde především o stát, i tentokrát ten zájem státu, zájem České republiky, která za chvíli má předsedat Radě Evropy, převáží nad snahou pomstít se nebo nějakým způsobem vybojovat, vytrucovat naprosto jiné záležitosti organizační ve Sněmovně.
Zatím si tím ale jista nejste. Vlastimil Tlustý a navíc další dva poslanci ODS, Juraj Raniněc a Jan Švipl, řekli jasné slovo - pro antidiskriminační zákon ruku nezvednou. Sociální demokraté nechtějí, a to řekli také jasně, teď momentálně hlasovat a bez nich možná koalice nesežene ten potřebný 101. hlas pro to, aby prezidentské veto bylo přehlasováno. Vy máte teď v tuto chvíli 101. hlas?
Já jsem přesvědčena, že do té doby, než přijde na pořad jednání antidiskriminační zákon, hlavy sociálních demokratů vychladnou a s jasnou myslí a především s vědomím těch závazků, které si Česká republika na sebe převzala vstupem do Evropské unie, tento zákon podpoří. V opačném případě...
Stoprvní hlas tedy nemáte teď?
Stoprvní hlas nemáme a neměli jsme ani při prvním hlasování ve Sněmovně o antidiskriminačním zákonu. Je to pravda. Nicméně prošel naprostou pohodovou většinou poslanců a věřím, že v řadách sociálních demokratů a možná i Komunistické strany se najdou opravdu lidé, poslanci, kterým půjde především o blaho České republiky, nikoliv o momentální pocit převahy a nátlaku činěného na koalici.
Zákon na ochranu před diskriminací, jak se jmenuje, měla mít Česká republika už při svém vstupu do Evropské unie. Na jeho přijetí čeká jako poslední stát evropské sedmadvacítky. Kdyby ho dolní komora neschválila, tak pokud se nemýlím, České republice hrozí žaloba a pokuta od Evropské komise. Máte informace, o jak velkou pokutu by šlo a kolik by to stálo státní pokladnu?
Pokuta by byla velmi významná, protože žalobu by podával osobně eurokomisař Špidla, což je dvakrát nepříjemné, neboť je to náš eurokomisař, který navíc odpovídá za rovné příležitosti. Ta žaloba by putovala k evropskému soudnímu dvoru a vyhrát ji nemáme šanci. To znamená pokuta poté, co by byla nám umožněna velice krátká přestávka na to, abychom sjednali nápravu, nevím, jak v období letních prázdnin to dokáže Sněmovna, tak by pak nám vyměřili pokutu, která by se účtovala každým dnem prodlení, to znamená ...
Máte nějaký odhad od vašich expertů, jak velká by ta pokuta mohla být, kolik euro by denně Českou republiku...
Mohly by to být i desítky tisíc euro, protože v obdobných případech ty pokuty byly velmi vysoké, ale vždycky ten dotčený stát dokázal velice rychle legislativu či jiný předpis přijmout, protože je to navíc nejenom citelná finanční ztráta, ale neuvěřitelná ostuda, protože být jediným státem, který nechrání své občany před diskriminací třeba na pracovišti, ať už se jedná o zdravotně postižené, o seniory, o děti, je opravdu něco nevídaného.
Další ožehavé téma ve vládní koalici - zelení odmítají plán ministra zdravotnictví Tomáše Julínka na přeměnu fakultních nemocnic na nemocnice universitní. Ministr Julínek už zahájil kroky k transformaci a jak řekl ve včerejších Impulsech, nehodlá je zastavit.
Záznam Tomáše Julínka:
My jsme řekli, že cílovým stavem jsou universitní nemocnice a universitní nemocnice mají být neziskové nemocnice. Na to, aby mohly se stát neziskovými nemocnicemi a universitními nemocnicemi naše fakultní nemocnice, tak musíme je připravit na ten přechod.
Prozradil v Impulsech ministr zdravotnictví z ODS, Tomáš Julínek. Smířili jste se, paní ministryně, jako zelení s tím, že Tomáš Julínek jako šéf zdravotnictví pokračuje v krocích přeměny fakultních nemocnic na ty akciové společnosti?
Nikoliv, protože my jako zelení navrhli a přišli jsme s pozitivním krokem a to přípravou zákona o neziskových organizacích. Všude v Evropě existuje forma nonprofitní zdravotnické organizace, která velice dobře se hodí právě pro fakultní nemocnice a náš názor je ten, že universita by měla mít možnost si vybrat, jestli tedy promění se na universitní nemocnici podle připravovaného zákona, který je velmi kontroverzní nebo může si zvolit cestu i neziskové organizace. Podle zákona, který teprve připravujeme.
Ano, ten připravujete vy jako ministryně. Můžete říci, kdy ho dáte do vlády?
Ten zákon by měl jít do vlády nejpozději do konce tohoto roku, nicméně práce pokračují tak rychlým tempem, že předpokládám, mohl by jít do vlády již na podzim a měl by vyřešit problematiku neziskového sektoru nejenom v oblasti zdravotnictví, ale rovněž v oblasti kultury, což je velmi aktuální v souvislosti s krizí v pražské grantové politice směrem k divadlům, v oblasti školství nebo v oblasti sociálních služeb. To je...
Rozumím-li vám tedy správně, tak kvůli krizi nejen ve zdravotnictví a protestům universit, ať už Karlovy university v Praze nebo Masarykovy university v Brně a stejně tak v souvislosti s krizí ve financování pražské kultury, byste mohla dát onen zákon o neziskových organizacích do vlády už na první zasedání vlády po prázdninách letních, tedy v září?
Ano, ano. Je to důležitý zákon, protože je klíčový, umožní fungovat sofistikovanějším složitějším organizacím na neziskovém principu, kdy to neznamená, že ta organizace nebude vydělávat, ale ten zisk nepůjde, dejme tomu, vedení té organizace, ale bude vracen zpět do činnosti a bude definován statut veřejné prospěšnosti. To znamená, ta organizace získá nárok na podporu z veřejných zdrojů, ať už z národních či evropských a může přijít i na ne bezvýznamné daňové úlevy.
Když jste tedy uspíšila, teď říkáte, že jste uspíšila práce na vzniku zákona o neziskových organizacích kvůli situaci ve zdravotnictví i pražské kultuře, můžete tedy říci, zda zelení, když Tomáš Julínek tady včera oznámil, že nezastaví transformaci fakultních nemocnic na nemocnice universitní, byť ten zákon ještě ani nebyl schválen v Poslanecké sněmovně, ale kroky už byly přijaty, prosadíte ve vládě to, aby ty kroky byly zastaveny?
Je to téma pro koaliční jednání bezesporu, protože tento krok, kdy dojde k přerodu fakultních nemocnic na akciové společnosti, de facto vezme možnost universitě rozhodnout se pro jinou právní formu, kterou může být právě nezisková organizace.
Kdy o tom budete jednat v koalici?
Ta koaliční jednání teď budou častější, frekventovanější, takže na nejbližším koaličním jednání, které bude věnováno zdravotnictví, tak jako tak přijdou k veřejnosti za pár dnů paragrafované znění zákonů a u toho musí být koaliční dohoda, do jaké míry ta představa jednotlivých koaličních partnerů se promítla do toho paragrafovaného znění těch všech šesti zákonů.
Připomínám, že hostem u mikrofonu Rádia Impuls, ministryně pro lidská práva a menšiny ze Strany zelených, Džamila Stehlíková. Vy jste, paní ministryně, před časem prozradila, že chcete prosadit zákaz tělesných trestů prostřednictvím novelizace zákona o rodině a také školského zákona. Už máte představu, kdy takovou novelu dáte do vlády?
Tu představu jsem měla, trochu mi ji upravila rada vlády pro lidská práva, kde tento podnět byl bouřlivě projednáván. Rada vlády mi vytkla, že návrh zákona, návrh novely přišel dřív, než proběhla kampaň. Tuto výtku jsem uznala a uložila mi, že do konce roku potřebují řadu analýz, především z Evropy, kde ten zákon funguje v 18 zemích a taky počká na výsledky výzkumu situace u nás a především tedy uložila mi zahájit veřejnou kampaň, kterou zahajuji teď 11. června v Galerii Langhans, kde tam veřejná debata o výchově bez násilí...
I o tom pohlavkovém zákoně, tedy když to v uvozovkách řeknu.
To není pohlavkový zákon, protože vlastně nám jde, aby násilí ve výchově bylo nelegální a dosáhli bychom především na lidi a na rodiče, kteří bohužel v rámci tělesných trestů děti týrají, protože čtvrtina tělesných trestů u nás odpovídá definici týrání. V situaci, kdy to násilí nebo tělesné tresty legální, není možné s těmi rodinami pracovat a není možné předcházet týrání. Sice na toto legislativu máme, ale odhalí se 2-3 procenta týraných dětí, což je velmi málo a proto je zapotřebí udělat další krok, který se osvědčil v jiných evropských zemích.
Vy jste sklidila kritiku například Soudcovské unie, která tvrdí, že by stát neměl zasahovat v takové míře do rodinného zákona. Někteří psychologové a ochránci dětských práv navíc nevěří, že zákaz pomůže snížit počet týraných a zneužívaných dětí. Rozumím-li vám správně, teď se budou zpracovávat analýzy a dřív než za rok ten v uvozovkách pohlavkový zákon do vlády nepůjde?
Za půl roku máme se k tématu vrátit na radě vlády pro lidská práva, neboť už budou jak analýzy, tak výzkumy. Chci říci, že ve všech zemích, kde ten zákon byl uplatněn v naprosto stejném znění jako u nás, nejblíže jsou to sousedé Rakousko, Německo, výrazně poklesl počet případů týrání dětí a ten efekt byl naprosto, bych řekla, překvapivě dobrý, ačkoliv...
Počítala jste s takovou kritikou, jakou vznesla Soudcovská unie nebo psychologové i ochránci dětských práv, počítala jste s tím?
Ta chyba, kterou jsem přiznala, byla v tom, že ta veřejná kampaň měla předcházet oznámení záměru novelizovat zákon. V Německu debata běžela pět let, než tato změna byla přijata. Takže pokud by kampaň o pozitivní výchově, o tom, jak lze vychovávat děti jinak než pomocí tělesných trestů, jak s nimi trávit víc času, jak je ovlivňovat vlastním příkladem, jak hledat jiné způsoby komunikace, kdyby ta kampaň předcházela, pochopitelně ta kritika nebyla by tak výrazná. Nicméně věřím, že ten úkol, který teď už mám, zahájit a pokračovat ve veřejné kampani i příští rok, pomůže zvrátit to veřejné mínění postupně tak, aby přijetí tohoto zákona bylo možné, když ne v tomto volebním období, tak by tak aspoň v tom příštím.
Konstatuje ministryně pro lidská práva a menšiny, Džamila Stehlíková, která byla hostem dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor a na shledanou, díky.
Na shledanou.
